SHKM Baník Hodonín
Erik Hložánek: Pohled na plný kotel a fandící tribuny, to byla paráda. Přál bych si, aby nás v příští sezoně pokračovalo co nejvíc
Erik Hložánek: Pohled na plný kotel a fandící tribuny, to byla paráda. Přál bych si, aby nás v příští sezoně pokračovalo co nejvíc
A-Tým
3.4.2024

Po vypadnutí byl stejně jako celý tým hodně zklamaný, na závěr posledního zápasu sezony si podle vlastních slov úplně nepamatuje. „Zničehonic byl konec. Konec dobré sezony, ve které se v kabině sešla výborná parta,“ vzpomíná na chvíle těsně po vyřazení útočník Baníku Erik Hložánek. Po loňské smolné sezoně, ze které ho po osmi zápasech na dlouho vyřadilo zranění, se dokázal vrátit a ve druhé polovině letošní sezony týmu herně i bodovým příspěvkem hodně pomohl. „Dokázal jsem si, že se dovedu vrátit. Jsem vděčný za to, že jsem sezonu dohrál zdravý a že se můžu chystat na další sezonu,“ říká sedmadvacetiletý odchovanec SHKM.

autor:
Jan Hochman
Sdílejte článek
 

Eriku, jak s odstupem pár dní vzpomínáš na poslední zápas sezony?

Těžko se to kouše. Kór, když si vezmu ten průběh zápasu. Jasně, prohrávali jsme, ale dokázali jsme se vrátit do zápasu, vyrovnali jsme a nemyslím si, že bychom v tom zápase byli horším týmem. Mrzí to moc, protože jim tam padl gól z druhé nebo třetí šance, kterou v tom prodloužení měli. A bylo to.

Pociťovali jste v tom pátém zápase nějakou větší nervozitu? Plný dům. Velká očekávání…

Nemyslím si. Ono… všechna ta domácí utkání nám ze začátku moc nešla. Pokaždé jsme prohrávali o dva góly a dotahovali jsme to až v závěrečné třetině. Spíš to byla naše nějaká nemohoucnost pomoct si nějakou jednoduchou nebo ušmudlanou brankou. Asi nám chybělo i trochu štěstí. Ale myslím si, že to odvíjelo od toho, že jsme nebyli dostatečně hladoví a důrazní v předbrankovém prostoru a možná chyběla i větší přímočarost.

V čem byl Nový Jičín lepší?

Myslím si, že rozhodlo to, že měli větší zkušenosti. A taky to, že hráli lépe dozadu. V jejich obranném pásmu nás dobře pokrývali. Nedávali nám moc prostor k dorážkám, buď se to odrazilo k soupeři, nebo jsme byli obsazení, nebo jsme měli zablokovanou hokejku. Anebo to prostě odpálili do rohu a z toho pak ještě dokázali udělat rychlý protiútok.

Co Ti letělo hlavou, když padl rozhodující gól a nám tím pádem skončila sezona?

… ani popravdě nevím. Ten závěr zápasu si už moc nepamatuji. Měl jsem toho plné kecky, hlava už moc nefungovala a nohy už vůbec ne. Jel jsem na morál… Byl to zničehonic konec. Konec dobré sezony, ve které se v kabině sešla výborná parta a moc bych si přál, aby nás v příští sezoně pokračovalo co nejvíc.

A co poslední pozápasová děkovačka… tu máš taky v mlze?

Tu si pamatuji víc. Sice už jsem neměl síly stát, takže jsem klečel a trochu popadal dech, ale… Bylo moc hezké vidět to, že i přesto, že jsme zrovna vypadli, tak na tribunách zůstala velká spousta fanoušků, která nám poděkovala za celou sezonu. Vím, že někdy po Novém roce byl nějaký bojkot fanoušků, kteří tím dávali najevo svou nějakou nespokojenost.

Pak se ale udělaly nějaké kroky, začalo se viditelně víc komunikovat mezi klubem, kabinou a fanoušky a v závěru základní části a v playoff byl pohled na plný kotel a fandící tribuny prostě paráda. Kotel byl vidět i slyšet a parádně se přidávaly i ostatní tribuny. V takové atmosféře je opravdu radost hrát. Chtěl bych za kabinu moc poděkovat všem, kdo se o to zasloužili a ukázali, že jim klub a atmosféra nejsou jedno. A samozřejmě i všem fanouškům za to, jak nás podporovali!

Jak hodnotíš sezonu jako celek z týmového pohledu?

V playoff jsme chtěli jít určitě dál, aspoň to druhé kolo jsme si prostě chtěli zahrát. I proto, abychom si společně užili tu radost z postupu. Ale když to vezmu celkově, tak – základní část a třetí místo je úplně super. Před námi byl jen profesionální a suverénní Havířov a silný Vyškov. Skončit na třetím místě za tak silnými týmy je z mého pohledu dobrý výsledek.

Pojďme ale k hodnocení sezony z Tvého pohledu. Rok a třičtvrtě jsi čekal na svůj první gól v Baníku. To muselo být hodně náročné na psychiku…

(usměje se) Trvalo to. Nikdy jsem na osobní statistiky nějak nehleděl, ale když jsi útočník, tak se od tebe samozřejmě a právem čeká, že budeš dávat góly. Nebo je aspoň připravovat. A mně se na začátku sezony nedařilo ani to ani to.

Nedělal jsem si z toho nějakou velkou hlavu, ale jasně, že v podvědomí to bylo. Jsem rád, že se to nakonec zlomilo a začalo mi to tam pak padat. Po tom prvním gólu se mi určitě ulevilo, ne, že ne.

Druhá polovina sezony Ti ale bodově vyšla velmi slušně. 16 bodů (6+10) ve druhé polovině základní části, v playoff pak tři body v pěti zápasech. S aktuální formou jsi byl spokojen?

Pořád je co zlepšovat a je kam se posouvat. Góly a přihrávky jsou pro mě důležité jen z týmového pohledu a jsem určitě rád za to, že se mi podařilo v sezoně týmu občas pomoct k nějakým bodům.

Díky čemu se to podle Tebe zlomilo?

Nemyslím si, že by byl nějaký moment, který by to zničehonic změnil. Prostě se mi začalo trochu dařit. Takový je sport. Když ti to tam konečně spadne, tak se začneš samozřejmě cítit líp. Pak se to projeví i v tom, že ti padne gól z každého ho*na, nebo tě to prostě trefí do zadku a skončí to v bráně. Když jsem posbíral nějaké body, tak mi to pomohlo psychicky, rozvázalo mi to ruce.

A taky – za to, že jsem začal sbírat víc bodů, určitě může i to, že jsem se posunul do první lajny k Dobimu a Lužisovi (Vojtěch Dobiáš a Dominik Luža, pozn. red.). Jsou to šikovní hráči, se kterými se, když to přeženu, body sbírají samy. S nimi by bodovalo i úplně kopyto. Snad jsem to klukům moc nekazil.

Vy tři jste v sezoně dali celkem 41 gólů. Myslím si ale, že jich mohlo být o poznání víc, souhlasíš?

Rozhodně. Hlavně v playoff nám to nelepilo. Což asi byl i jeden z rozhodujících faktorů toho, proč nakonec postoupil Jičín. Když se podíváme, kdo jim dával rozhodující góly, tak to byli Maliník, Olesz, Květoň… Zkušení hráči, kteří playoff umí hrát a na kterých to měli postaveno. Zatímco my, jako první pětka, od které se to čeká, jsme ty góly nedávali.

Cítíš z osobního hlediska po té loňské smolné sezóně nějaké zadostiučinění?

Určitě ano. Trvalo mi to. Minimálně do poloviny listopadu jsem se na ledě necítil úplně komfortně. Pořád jsem měl někde vzadu v hlavě to operované koleno a podvědomě jsem uhýbal ze soubojů. Pak jsem si poranil rameno, což mě taky trochu přibrzdilo. Ale dokázal jsem si, že se dovedu vrátit a po Vánocích se to začalo zlepšovat. Jsem vděčný za to, že jsem sezonu dohrál zdravý a že se můžu chystat na další sezonu.

Před necelý rokem ses stal tátou. Jak moc Tě nová životní role změnila?

Ovlivnilo mě to samozřejmě hrozně moc. Přehodnotil jsem hodnoty, přemýšlím nad tím, co je a co není důležité. Myslím si, že i na ledě jsem se trochu zklidnil. Myslím si, že na sebe dávám trochu větší pozor, protože vím, že mě doma někdo čeká a že mě potřebují.

Sleduješ pokračující playoff nebo si dáváš od hokeje chvilku oddych? Kdo podle Tebe postoupí do Chance ligy?

Jo, určitě sleduji. Havířov nepřekvapil, i když Jičín je v prvním zápase hodně potrápil. Vyškov taky potvrdil roli favorita. Výsledky určitě sleduji. Žádného favorita na postup nemám, ale nemyslím si, že postoupí Havířov.

další články
Hokejisté Baníku zahájili letní přípravu. Trenérům se na úvodním tréninku hlásilo patnáct hráčů
Info
6.5.2024

V pondělí 6. května se na zimním stadionu poprvé sešli hráči A-týmu Baníku, aby zahájili společnou suchou přípravu. Tre...
První posila do obrany Baníku. Z Velkého Meziříčí přichází na jih Moravy Martin Lašák
A-Tým
6.5.2024

Zadní řady slováckého celku hlásí první letní posilu. Dres Baníku bude v nadcházejícím ročníku oblékat čtyřiadvacetiletý...
Před dnešním startem letní podepsali smlouvy další dva útočníci loňského kádru
A-Tým
6.5.2024

Ještě před tím, než dnes odpoledne odstartuje Baníku příprava na sezonu 2024-25, si vedení klubu pláclo s dalšími dvěma ...