Ondro, z Opavy vezete dva velmi cenné body. Jaké bylo utkání proti Slezanu tvým pohledem?

Byl to těžký zapas. Sice jsme začali dobře, ale zbytečně jsme lítali napadat a soupeř toho využíval k přečíslení. Od druhé třetiny jsme tolik nebláznili a Opava už neměla tolik nebezpečných akcí.

Podle trenérových slov vás vedoucí gól z osmé minuty ukolébal a soupeř pak díky tomu skóre otočil. Čím to podle tebe bylo?

Možná jsme si mysleli, že když jim dáme rychlý gól, tak nám puky budou odevzdávat. Jenže Opava využila našeho zbytečného napadání a právem se dostala do vedení.

Ve druhé třetině jsi byl na ledě, když jste v přesilovce vyrovnali na 2:2. Mohl bys gólovou akci popsat?

Domácí hráli oslabení ve třech hodně stažení k bráně. My jsme měli sice nějaké střely, ale žádná velká šance. Až na konci přesilovky se dobře odrazil puk před branou a my z toho dali důležitý gól.

V poslední třetině jste hráli čtyřikrát v oslabení. Všechny tyto zkoušky jste zvládli, ale tak vysoký počet vyloučení by mohl příště hodně mrzet…

Rozhodčí nasadili ostrý metr hned na začátku a drželi to celý zapas. Mně osobně se to líbí a pro hokej by bylo dobré, aby tak pískala většina rozhodčích. Bohužel, z mého pohledu většina nepíská dobře a vylučuje málo hráčů. A ta naše vyloučení byla oprávněná a je potřeba se pro další zápasy z toho poučit.

V prvních čtyřech zápasech sezony jsi na branku soupeře vystřelil celkem pětkrát, v dalších čtyřech duelech to bylo dohromady dvacet střeleckých pokusů. Včera v Opavě to bylo pět ran. Podobný nárůst jde vypozorovat i u ostatních obránců. Je to jen shoda náhod, nebo jsi začali cíleně víc střílet?

U mě osobně jde o to, že střílím na bránu ve chvíli, kdy tam máme aspoň jednoho hráče. Protože střílet od modré na golmana, když vidí, je vlastně zbytečné odevzdání puku soupeři. Po prvních zápasech jsme si v kabině řekli, že útočníci musí víc chodit před golmana a z toho pramení i více střel od obránců.

Do Opavy se za vámi vydala i hrstka fanoušků. I když přijelo jen jedno auto, byli Hodoňáci tradičně slyšet. Co říkáš na podporu, kterou na tribunách máte?

Je to super, když za námi fanoušci přijedou! O to víc, když se hraje až na druhém konci Moravy v Opavě. Doufám, že i na domácí zápasy teď přijde ještě víc lidí, čekají nás dva těžké zápasy a fanoušky budeme potřebovat.

Na zápase jsi měl ale i svůj osobní fanklub…

Můj osobní fanclub byl z Prahy. Byla to náhoda. Před naším zápasem hráli v Opavě mladí hokejisti z Letňan, které trénuje můj bývalý spoluhráč a kamarád Mira Kopřiva, a jeho syn, kterého znám od narození, tam hraje. Letňany si udělaly výlet, v sobotu hrály v Opavě a v neděli pak na Slovensku v Pezinku-

Teď je před vámi těžký domácí dvojzápas. Ve středu přijede Znojmo, v sobotu pak Havířov… Co bys řekl k příštím dvěma soupeřům a jak vidíš bodové šance?

Už jsem to vzpomínal - čekají nás dva těžké zápasy. V první řadě je potřeba si uvědomit, že třeba Znojmo má tak pětkrát větší rozpočet, než máme my. Tím pádem jeho kádr je na úrovni 1. ligy. Když jsem hrál ve Francii, tak fanoušci dokázali ocenit i to, když se hrálo s bohatším klubem, a i když jsme prohrávali, stejně nás celý zápas povzbuzovali. Proto bych si přál, aby na Znojmo i na další zápasy přišlo co nejvíc fanoušků, kteří budou fandit za jakéhokoli stavu. Protože i když to tak možná někdy nevypadá, vždy chceme vyhrávat pro naše fanoušky! Jenom se to ne vždycky povede.

Do Hodonína ses před sezonou vrátil po dlouhých sedmadvaceti letech. Jak se ti po tak dlouhé době „doma“ líbí?

Je zajímavé, že tolik gratulací, kolik jsem měl po podpisu smlouvy s Baníkem, jsem nikdy předtím nedostal (směje se). A to značí, jak moc je Hodonín hokejové město. Osobně si užívám, že jsem doma a nemusím nikam jezdit nebo se stěhovat. Za těch snad dvacet let už toho bylo opravdu dost. Jen je trochu škoda, že se nám zatím moc nedaří doma. Lidi by si zasloužili slavit výhry na domácím stadionu.