SHKM Hodonín
Matěj Chalupa: Je skvělé, ale zároveň těžké hrát před plným stadionem
Matěj Chalupa: Je skvělé, ale zároveň těžké hrát před plným stadionem
A-Tým
22.3.2019

Devatenáctiletý útočník Matěj Chalupa patří mezi nejmladší členy A-týmu SHKM Hodonín. Ve včerejším druhém finále se talentovaný forvard zapsal podruhé v sezoně mezi střelce a pomohl svou trefou zeleno-černým k vyrovnání finálové série s Velkým Meziříčím. „Jsem hrozně rád, že teď můžu hrát playoff a dokonce někdy dát gól v důležitějším zápase, než v základní části,“ říká hodonínský odchovanec s číslem dvacet na dresu.

autor:
Jan Hochman
Sdílejte článek
 

Matěji, finálová série je srovnána na 1:1. Jaké byly hlavní klíče k vašemu vítězství?

V první řadě bych chtěl poděkovat za oslovení. Myslím, že jsme prostě chtěli víc vyhrát. Zase padalo hodně branek a naštěstí jsme jich nasázeli víc než soupeř, což byl asi nejdůležitější klíč k úspěchu. K tomu nám hodně pomohlo domácí prostředí a fanoušci, kteří nás hnali dopředu.

Ve dvanácté minutě jsi zvyšoval svou druhou brankou v playoff na 2:0. Jak bys gólovou akci popsal?

Dobře využité přečíslení. Kluci mi to připravili parádně, mně už jen stačilo se dobře postavit a nezaváhat.

V základní části ses gólového zápisu nedočkal, ve vyřazovacích bojích jsi ale střeleckou smůlu konečně prolomil. Nesvazovalo ti dlouhé čekání na první trefu trochu ruce?

Asi jsem si to vystřílel v přípravných zápasech (úsměv). Když na začátku základní části přišli noví hráči, už jsem nedostával tolik prostoru jako v přípravě. Přesunul jsem se do juniorů, kde jsem strávil půl sezóny a asi tohle mě trochu vyvedlo z míry. Jsem ale hrozně rád, že teď můžu hrát playoff a dokonce někdy dát gól v důležitějším zápase, než v základní části.

Ve druhé třetině jste soupeři odskočili na rozdíl tří branek, soupeř ale vzápětí snížil. Nebyla škoda, že se nepodařilo toto pracně vybudované vedení udržet o chvilku déle?

Škoda to trochu byla, hrálo by se nám klidněji a diváci by pak možná z naší strany viděli pohlednější hokej.

Poslední třetinu poznamenal nepěkný zákrok hostujícího Filipa Střechy na Petra Peše. Jak jsi celou situaci viděl?

Viděl jsem to tak, že si pro Petra nejspíš přijedou havrani (úsměv). Takové přistrčení hlavou proti mantinelu je nejnebezpečnější zákrok, co může být. Proto jsme byli všichni rádi, když se Pešák zvedl a po svých doklouzal na střídačku. Když vidíte něco takového na nejzkušenějšího hráče na hřišti, vaří se ve vás krev, proto jsem se celkem divil, že jsme do konce zápasu neviděli ještě něco podobného na druhé straně. Jejich trest ale byla naše výhra.


V závěru jste byli pod obrovským tlakem, jak těžké bylo ubránit v posledních desítkách vteřin těsný náskok?

Těžké to určitě bylo. Do toho už jsme museli dát všechno, a taky, že dali. Já už jsem jen na střídačce nervózně počítal vteřiny do konce a na led jsem se radši moc nedíval.

Na druhé finálové utkání přišlo více než třináct stovek diváků. Atmosféra byla na finálovou sérii více než důstojná a fanoušci byli skvělí, souhlasíš?

To rozhodně ano. Patří jim obrovský dík za to, že nás tak ženou dopředu. Atmosféru si já osobně užívám moc, je skvělé, ale zároveň těžké hrát před plným stadionem. Snad si na to časem zvyknu (směje se).

Děkuji za rozhovor.

další články
Kulaté výročí „Sametu“ ve znamení hokeje! Do Hodonína dorazí Blansko
A-Tým
16.11.2019

Sváteční odpoledne nabídne další z řady hokejových bitev. V den třicátého výročí událostí z listopadu roku 1989 je na pr...