Petře, jak jste si užil nedělní exhibiční utkání?

Když jsem dostal nabídku zahrát si proti klukům z A-týmu, byla to pro mě po tolika letech, co jsem nehrál, trochu výzva. Byl jsem ale moc rád a nedělní utkání jsem si užil skvěle. Atmosféra byla parádní.

Jaké to bylo potkat se po takových dlouhých letech se spoluhráči z dob prvoligového Baníku a začátku nového milénia?

I když nám roky přibývají, bylo příjemné zjištění, že hokej pořád umíme hrát, i když se tehdy hrálo trochu jiným stylem. S kluky jsem si zahrál moc rád.

Měli jste nějakou předzápasovou taktickou přípravu? Radili vám něco trenéři Srnec s Janotou?

Důležité bylo přežít rozbruslení, vydržet bruslit 3x15 minut… ale po první třetině jsme zjistili, že je to hratelný soupeř, tak jsme se do toho obuli a výsledek všichni známe (směje se).

Kdy jste naposledy nastoupil k nějakému utkání, hráváte ještě třeba nějakou hobby ligu?

Naposled jsem nastoupil do zápasu před pěti lety za bývalý tým Staropramenu, se kterým jsme v minulosti dvakrát vyhráli okresní ligu.

Exhibiční zápas byl jakousi oslavou postupu SHKM do 2. ligy. Na zápasy Baníku jste určitě i se svým synem chodil pravidelně. Co říkáte na to, jak zeleno-černí prošli letošní sezonou?

Je to tak, se synem Kryštofem, který hraje za tým třetí třídy, nevynecháme téměř žádný zápas. Chci, aby viděl skutečný hokej. Ne jen ten v televizi, ale aby si zažil atmosféru hokeje živě a viděl na ledě osobnosti jaké Hodonín má, jako jsou - Petr Peš, Martin Vyrůbalík, Tomíno Polák a další.

Podle mého názoru byly výkony zeleno-černých téměř suverénní a kluci, až na malé výpadky, procházeli sezonou neohroženě. Do druhé ligy postoupili, i přes poslední kontumovaný zápas, zaslouženě.

Jako hráč si moc dobře pamatujete, jaká atmosféra panovala na starém zimáku v osmdesátých a devadesátých letech. Někteří pamětníci z řad fanoušků tuhle vyhlášenou atmosféru srovnávali s tím, jak se fandilo v letošním playoff Krajské ligy. Myslíte, že to snese tohle srovnání?

V devadesátých letech byla atmosféra opravdu výjimečná a na hokej tehdy chodily tři tisícovky i více diváků. Hokej byl, a to nejen pro Hodonín, v té době fenomén. Ale atmosféra, která v letošní sezoně na Baníku panovala, byla opravdu skvělá a mám pocit, že hodonínský hokej se opět vrací v plné síle. Těším se moc na druholigovou sezónu a myslím si, že stadion bude praskat ve švech.

Když jsme u diváků, na exhibici jich dorazilo více než 600. Čekal jste, že o zápas, který se domlouval na poslední chvíli, bude takový zájem?

Počet diváků byl vysoký, ale upřímně jsem věřil, že jich dorazí ještě o něco více. Každopádně i tak diváci vytvořili parádní atmosféru!

Všiml jsem si, že jste měl celkem slušný fanklub. To se to pak střílí góly skoro samy…

Můj početný fanklub se nedal přehlédnout a jsem moc rád, že se tak spontánně sešli. Nečekal jsem to. Pokud máš takovou podporu, tak se samozřejmě hraje skvěle a dělal jsem vše pro to, abych je nezklamal. A fanklub tvořila má manželka a rodiče dětí, které trénuji.

V roce 2020 jste se zapojil to trénování naší mládeže. Letos jste tedy už druhým rokem na pozici asistenta trenéra 2. a 3. třídy. Proč jste se rozhodl začít trénovat a co vás na trénování nejvíc baví?

Syn projevil touhu hrát hokej a já okamžitě věděl, že chci být u toho. Chtěl jsem zjistit, jestli dokážu předat mé zkušenosti aktivního hráče malým klukům. Je to přece jenom jiná role. Nejvíc mě na trénování baví možnost ovlivnit vývoj kluků, kteří třeba skoro neumí bruslit a na konci sezony už jsou platnými hráči při zápasech. To srovnání před a po je obrovské, a tak za sebou vidím kus dobře odvedené práce. Mám z toho prostě dobrý pocit.

Máte chuť a ambice na to, stát se v budoucnu hlavním trenérem?

S touto myšlenkou si pohrávám, ale toto nechejme ještě otevřené.

U tak malých dětí se nehraje na skóre, přesto – jak byste zhodnotil letošní sezonu 2. a 3. třídy?

Na výsledky nebyla úplně nejlepší, ale já spíše hodnotím jejich snahu a posun. Přeci jenom jsou to ještě poměrně malí kluci a ta zodpovědnost za výsledek se u nich určitě později dostaví. Od září všichni udělali velký posun, čehož si všimli i naši soupeři.

Trenéry i hráče teď čeká pár týdnu zaslouženého volna. Jak to tak ale bývá, realizační tým už určitě pomalu připravuje příští sezonu, nebo se pletu a hokej jde teď až do začátku suché přípravy úplně stranou?

Chvilku si teď opravdu odpočineme. Letní příprava začíná za pár dnů, ale podrobnosti ještě neznám.

Na závěr bych se chtěl zeptat, co byste popřál SHKM do příštích let?

A-týmu bych popřál co nejúspěšnější vstup do nové sezony, všem klukům hlavně pevné zdraví a chuť do hokeje. A mládežnickým týmům neutuchající elán a nadšení do tohoto sportu. Bez něj to prostě nejde.

Do budoucna bych si přál, a přeji to i hodonínskému hokeji, ať je Baník zase pojmem na hokejové mapě!

Děkuji za rozhovor.