SHKM Baník Hodonín
Martin Vyrůbalík: Cílem je hrát důstojný hokej a postoupit do playoff
Martin Vyrůbalík: Cílem je hrát důstojný hokej a postoupit do playoff
Info
26.9.2022

Po čtyřech letech od svého založení se podařilo hokejistům SHKM Baník Hodonín postoupit do 2. ligy. Cesta to byla dlouhá, náročná, trnitá, zároveň ale také úspěšná a radostná. Prostupem to však nekončí. Hokejový příběh se píše na hodonínském zimním stadionu dál. V pozadí značky SHKM Baník Hodonín stojí silné osobnosti hodonínského regionu. V obsáhlém rozhovoru pro klubový web jsme se na důležité a zásadní otázky ohledně nejen nejbližší ale i vzdálenější budoucnosti klubu zeptali nejdůležitějších osob ve vedení klubu - předsedy Karla Lidáka, manažera A i B týmu Martina Vyrůbalíka a majitele společnosti G-mont Hodonín Víta Bukovského.

autor:
Klub
Sdílejte článek
 

Z Krajské ligy postoupil Baník do 2. ligy. Cíl z loňské sezony je tak splněn. Jak sportovně a ekonomicky hodnotíte loňskou sezonu mužského hokeje?

Karel Lidák (KL): Sportovně jednoznačně velmi dobře. Hrály se krásné zápasy v krásných atmosférách, byly plné tribuny, viděli jsme koukatelný hokej, ve kterém hráli prim Hodoňáci. Bylo to dovršení čtyřletého snažení celého klubu postoupit výš. Navíc s ekonomicky stabilizovaným rozpočtem - hlavně díky městu a spoustě partnerů v čele se Stavební firmou PLUS a společností G-mont. A taky díky všem fanouškům, kteří svou hojnou návštěvností také nezanedbatelně přispěli do rozpočtu. Prostě na konci sezony jsme měli čistý stůl a mohli se vrhnout do příprav naší první druholigové sezony.

Martin Vyrůbalík (MV): Pro postup jsme se snažili udělat maximum. Dle toho vypadalo i složení mužstva, které potvrzovalo celou sezonu svou kvalitu. Po triumfu v Krajské lize následovala kvalifikace o 2. ligu, která nebyla vůbec jednoduchá, ale i s touto zkouškou si mužstvo dokázalo poradit. Doteď mne ale stále velmi mrzí neodehrání posledního zápasu se Samsonem České Budějovice. Očekávala se velká návštěva, zájem lidí byl velký... Postup nám tak trochu spadl do klína, ale cíl byl splněn, takže jsme byli spokojeni.

Vít Bukovský (VB): Byl to náš záměr a cíl. A byl splněn – takže spokojenost. Hokej je, stejně jako ostatní sporty na regionální úrovni, placen a podporován regionálními firmami, bez kterých by nemohl existovat.

Z avizovaného konceptu mládeže zveřejněném na začátku roku 2020 se toho zatím moc splnit nedokázalo. Dají se popsat aktuální problémy mládežnického hokeje a k jakým změnám v současnosti dochází?

KL: Tato otázka je na samostatný článek, ale ve zkratce – nesplnili jsme naši touhu hrát žákovské ligy, od toho se odvíjely i problémy s počtem hráčů v dorostu a juniorce. To je průšvih. Splnili jsme z konceptu ale jeden důležitý bod, od kterého se bude a musí odvíjet další vývoj mládeže v Hodoníně - přivedli jsme ke dvěma profi trenérům další dva kvalitní profi trenéry, kteří - jak pevně věřím - pozvednou kvalitu v náborech, čímž se zvýší množství dětí v našem klubu. Musíme více pracovat s rodiči, vytvořit podmínky dětem tak, abychom je u hokeje udrželi v co největším počtu. Zahájili jsme spolupráci se ZŠ Červené Domky. Převlékli jsme celou mládež do jednotných barev s muži, tak aby děti měly své vzory. Nového maskota klubu, který bude u všech akcí od náborů dětí až k mistrovským utkáním mužů pomáhat přivést děti do klubu. Mládež je s muži spojená nádoba a věřím, že to přinese své ovoce. Je to každodenní tvrdá práce a velice rádi přivítáme každou pomoc hodonínskému hokeji.

MV: Avizovaný koncept hodnotit nebudu. Bohužel to bylo unáhlené řešení situace pod určitým nátlakem zvenčí. Nicméně se nám podařilo naplnit kvótu čtyř profi trenérů. Největší problémem byly počty dětí v jednotlivých kategoriích. Odcházely nám děti do jiných klubů již v žákovském věku, a to je špatně. Klub se musí snažit tomuhle zabránit. Bohužel to nepůjde hned a obávám se, že nás tohle může v budoucnosti ještě doběhnout. Základem je začít řádně odspodu od přípravky a také změna školy jako spolupracujícího subjektu. Angažovali jsme kvalitní trenéry v podobě Jaroslava Crlíka a Nicole Čechové. K nim se snažíme připojit nové trenéry, aby se od těch zkušenějších učili.

VB: Odliv odchovanců je také dílem vyšších soutěží a ambiciózních rodičů. Nicméně vedení mládežnického hokeje pracuje, naslouchá požadavkům rodičů, ale je potřeba více činů. Jako velkou změnu považuji, nutnost nevyužívat již školu na Mírovém náměstí jako hokejovou, ale Červené domky jako základnu pro naše děti. Rovněž příchod nové trenérské dvojice Crlík – Čechová je správným krokem. Další změny musí nastat! O tyto změny se zasadím. Začneme opět odspodu, to znamená od náboru a přípravky. Pokud budeme mít počet dětí, pak získáme nejvyšší hokejové soutěže a rodiče nebudou mít důvod migrovat. Jsem z tržního prostředí a tam se také bojuje o každého zákazníka a klienta. Jiné to není tady – na hokeji – s rodiči a dětmi. Potřebujeme je, budeme tržně bojovat a ukazovat, proč si vybrat právě hodonínskou značku. Jsem si však vědom, že tento přerod bude dílem měsíců, spíše let.

Jaké jsou cíle klubu pro mladší kategorie? Návaznosti a propojenosti mezi školou a hokejem?

KL: Heslo „škola hrou“. To by měl být cíl - škola a sport – změna legislativy. To ale bude asi v podmínkách České republiky ještě dlouho problém. Nemůžeme čekat, musíme pracovat a využít maximum z aktuální situace. Tréninky v rámci školy a v pravidelných časech, prostě v jednom časovém bloku. Nábory dělat tak, abychom ideálně měli v každém ročníku okolo 20 dětí a to proto, že dochází k přirozené „odpadovosti“ dětí. Cílem je, aby okolo 8. - 9.třídy bylo v ročníku aspoň okolo patnácti dětí. To musí být náš cíl. Velkým cílem a snem je také obnovení hokejové třídy na druhém stupni ZŠ.

MV: Škola propojená s hokejem je v současnosti velké téma. Historicky jsme měli vždy děti směrované na ZŠ Mírové náměstí. Bohužel v současnosti má tato škola velkou nelibost u většiny rodičů našich začínajících hokejistů, a tak jsme byli nuceni jednat. Z ostatních hodonínských škol nám vyšla nejlépe ZŠ Červené domky. Je to sportovně založená škola, která dokázala ve spojení s ostatními kluby (fotbal a atletika) najít recept, jak propojit školu a sport. Pro nás je to nová vize. Měli jsme schůzku se zástupci FK Hodonín i Atletickým klubem a ti nás v našem rozhodnutí spolupracovat s touto školou jen utvrdili. Před toutu sezonou jsme se snažili nalákat děti již na 1. stupeň a nabídnout rodičům určitý komfort v podobě svážení dětí z tréninku nebo na něj. Hlavním cílem je děti dostat na školu na 2. stupeň. Zde se tvoří tzv. sportovní třídy s tím, že můžeme po jednotlivých třídách trénovat již v dopoledních hodinách a využít tím volnou ledovou plochu. Je to dlouhodobý proces. Věřím, že se nově nastolená vize bude dařit naplňovat, mládežnický hokej bude jen vzkvétat a děti nebudou odcházet z našeho klubu už někdy v 5. nebo 6. třídě.

VB: V čem vidím problém je to, aby všeobecně všechny sportující děti měly možnost se v dopoledních hodinách věnovat sportu, nejlépe jakémukoliv. K tomu je ZŠ Červené domky vhodně určená, protože se děti mohou rozvíjet v různých druzích sportovních činností na blízkých sportovištích a v krásném prostředí. Nicméně vedení školy musí tyto podmínky nastavit pro kluby všeobecně, my můžeme poskytnou námi placené trenéry a všechny děti mohou zkoušet různé sporty. My jako hokejisti chodíme na led kvůli neaplikování sportu do výuky již v 06:15 hodin ráno. Obdivuji za to rodiče i jejich děti. A jaké vidím v této problematice řešení? Chci nastavit ve škole tři dny v týdnu, kdy kluby budou točit a zabezpečovat v pevně stanovených dobách pro různé ročníky sportovní výuku s učiteli a tím pádem mladý hokejista zkusí atletiku, fotbal, házenou, veslování, stolní tenis, hokej… prostě všestrannost. Je to jednoduché, ale přesvědčme zřizovatele – Město Hodonín, případně ředitele škol ke změně a úpravě výukového plánu. Musí se chtít. Zařídit jde vše. Současné nastavení je však nevhodné, vidíme, že nepřináší posun, ať už v kvantitě hráčů, což jde ale ruku v ruce i s kvalitou. A nejde jen hokej. Problematika je celospolečenská. Pokud nedostaneme děti do sportu, časem - za nějakých 10 – 15 let - je uvidíme vcházet místo do zimního stadionu na služebnu PČR kvůli páchané trestné činnosti. Za mě je vítěz každý, kdo sportuje a něco dělá. Vzory pro děti jsou však nejen starší hráči, ale i rodiče a potažmo i my všichni bychom měli jít příkladem. Jsem přesvědčen, že ZŠ Červené domky s tím umí pracovat, pevně tomu věřím! Rozbíháme jednání. A i kluboví předsedové se musí v tomto spojit.

U nejmladší kategorie můžeme spatřovat již rodící se změny, ať už v tréninkových jednotkách nebo počtech dětí. Jaký je ideální početní stav dětí pro naše nejmenší – tedy přípravku?

KL: Přípravka se skládá v podstatě ze tří ročníků, je to věk 4 - 6 let dítěte. Ideálem je mít 25 dětí v ročníku, velký úspěch je někde mezi 15 - 20 dětmi. Jakmile je jich méně, znamená to už v daný okamžik problém do vyšších ročníků. Někdy se podaří najít i dítě, které začne později, ale to jsou většinou pouze jedinci.

MV: Každý klub se snaží nabrat co nejvíce dětí... vždy se stane, že některé děti z hokeje odejdou. V nižších kategorií můžeme vytvořit více mužstev, kde se hraje 4 na 4 nebo u starších dětí 3 na 3. Ideální počet je okolo patnácti dětí v ročníku, tak abychom mohli hrát v od 5. třídy, tedy od mladších žáků, tu nejvyšší - tedy žákovskou ligu.

VB: Na hokej je potřeba nejlépe 15 + 2. Cokoliv navíc je výhrou pro děti i pro sport.

U nejstarší mládežnické kategorie 9 + dorost, došlo ke spojení s jinými kluby. Co bylo hlavním důvodem a je to cesta?

KL: Devátá třída hraje „svou“ kategorii, kterou nově zavedl Český hokej - tu hrajeme, ale je to početně na hraně a to moc nedává smysl. Tady si myslím, že svaz udělal s ohledem na počty hokejistů v jednotlivých klubech velkou chybu. U dorostu je důvod je jediný – nedostatek hráčů v ročnících. Stejně na tom byli v Ostrohu a v Hradišti. Aby ti kluci ze všech tří klubů nemuseli končit, tak jsme se spojili pod hlavičku SHKM Baník Hodonín. V první polovině sezony hrajeme „domácí“ utkání v Uherském Ostrohu, druhou část odehrajeme na našem zimním stadionu. Přesto, že jsou tady vysoké náklady na dopravu a logistiku, tak jsme do toho šli. Cesta to samozřejmě není dobrá, ale v dané situaci ta nejlepší. Jak už jsem říkal v předešlých otázkách, je to o tom, jak budeme pracovat od přípravky, ale bez podpory od všech rodičů nedokážeme nic.

MV: Je to momentální cesta s ohledem na nízký počet hráčů kategorie dorostu a vzniku samostatné deváté třídy. To stejné postihlo Uherský Ostroh i Uherské Hradiště, se kterými jsme domluvili na tuto sezonu spolupráci.

Co je cílem B-týmu Baníku a jak bude kooperovat s mládežnickým, potažmo mužským A-týmem?

KL: Budu upřímný - pokud by byl dostatek juniorů, tak se hrála juniorka a B-tým by asi nebyl v té podobě, v jaké nastupuje pro tuto sezonu. Je pravda, že kluci si to vybojovali, a když se to tak „vymrvilo“, tak je lepší hrát mix juniorů s kluky, co z pracovních nebo výkonnostních důvodů nemůžou hrát 2. ligu. Cíl je pořád stejný - dostat do A-týmu co nejvíce Hodoňáků a je jedno jestli přes juniorku nebo přes B-tým.

MV: Již před čtyřmi lety při vzniku mužstva dospělých jsme avizovali, že bychom rádi udrželi i nadále dospělé mužstvo v Krajské lize. Bylo to zejména z důvodu, aby domácí kluci, kteří se nevejdou do kádru A-mužstva, nemuseli dojíždět za hokejem jinam nebo s hokejem skončili úplně. Momentálně nám vychází B-mužstvo jako náhrada za juniorku. Je to vše opět způsobeno nízkým počtem hráčů v této kategorii. Pro mladé kluky to bude křest ohněm. Prakticky přeskočí juniorku a jdou rovnou do mužů. Tady to bude na starších a zkušenějších hráčích, aby je uvedli do dospělého hokeje a trochu jim to i usnadnili. A pokud budou hráči v B-týmu na sobě pracovat, můžou do budoucna naskočit i za A-tým. Je to pro ně určitě motivace se zlepšovat. Už jen účast na tréninku A-mužstva je velkou zkušeností.

VB: V případě nemocí a zranění mohou hráči z „béčka“ doplnit A-tým. Určitě se objeví kandidáti, kteří mohou zabojovat i o pevnější místo na soupisce pro druhou ligu. Hlavním cílem B-týmu je ale momentálně v této sezóně důstojně prezentovat klub i město na krajské úrovni a sbírat zkušenosti pro mladší hráče. Je potřeba si také uvědomit, že ani ekonomicky není ani Krajská liga snadnou a levnou záležitost, ať už v nákladech za ledy, cestování či výstroj a další náklady.

Fanouškům nemohlo uniknout, že se do klubu více zapojily místní podniky, firmy a také osoba Víta Bukovského - majitele G-mont, s.r.o. Jaké je rozdělení Vašich rolí a jaké jsou Vaše úkoly?

KL: Začnu Martinem, který pracuje na plný úvazek pro klub – jeho hlavní náplň je sportovní stránka, jak vedení všech mládežnických trenérů, tak funkce sportovního manažera pro oba týmy mužů. Vítek – to je velká posila hlavně pro dospělý hokej – jeho roli bych asi nejlépe nazval jako péči o partnery a sponzoru klubu. Tím i vytváří a stará se o image klubu. Prostě finance, controlling, budování vztahů s partnery a s veřejností – v tom je hodně dobrý. No a já? Primárně zastřešovat mládež, ale protože jsem statutární zástupce klubu, zodpovídám za celý klub. Od shánění financí, komunikaci s úřady, sponzory, prostě veškeré úkony v klubu musí nést můj podpis a měl bych vědět o všem, co se děje v klubu. No a bez mravenčí práce našeho sekretáře Milana Kuby by to taky nešlo – na něho nemůžu zapomenout. Stejně jako na Honzu Hochmana, který se nám dlouhá léta stará o we a sociální sítě.

MV: Má role je napříč celým klubem ve sportovní sekci. Mládež i muži. Patří do toho angažování trenérů jak v mládeži, tak i v mužích. Společně s hlavním trenérem Radkem Křivinkou jsme tvořili A-mužstvo. Dále ještě plním i roli asistenta trenéra u mladších žáků.

VB: Mým cílem je péče o partnery s garancí slušnosti a transparentnosti. Vnesení tržního prostředí, delegování a komunikativnosti do hokejového spolku. Hodonínský hokej podporuji finančně již mnoho let, takže kvůli penězům to nedělám. Dospěl jsem do bodu, kdy hlavním impulzem byli právě naši podporovatelé. Musím nutně vzpomenout, že nejdůležitějším krokem pro mé rozhodnutí, byla absolutní podpora rodiny Anovčínů ze Stavební firmy PLUS, kteří si stejně jako já uvědomují, že musíme v Hodoníně aktivovat sportovní nadšenectví a společenství. Důkazem jsou naší partneři, kterým od srdce DĚKUJI!

Co říci k hráčskému kádru A-týmu – obměnám, posilám a je již kádr uzavřen?

KL: Tak tady je to hlavně Martinův „chlebíček“. Samozřejmě mě to zajímá, děláme tvrdou práci v několika lidech a chceme i sportovní úspěch, aby všichni byli hrdí na hodonínský hokej a aby se Baník stal výstavní značkou města Hodonín. V průběhu přípravy kluci vypadali dobře, tak snad se jim bude dařit i v sezoně. Moc jim fandím.

MV: Chtěli jsme, aby základ mužstva tvořili hráči z Hodonína nebo s vazbou na Hodonín. Bylo samozřejmě potřeba doplnit mužstvo o hráče i zvenčí. Na složení kádru se pracovalo už od května a myslím, že se povedlo utvořit konkurenceschopné mužstvo, které je již nachystáno na první mistrovské utkání. Věřím, že všichni hráči budou společně bojovat za Baník a nechají na ledě všechno co v nich je.

VB: Situace se stále vyvíjí, avšak složení a volbu kádru má ve své kompetenci plně Martin Vyrůbalík. Čím je však limitován, je rozpočtový strop, který nesmíme, tak jako ve firmě, přesáhnout.

Hovoří se o ekonomické recesi, vysoké inflaci, počínajícím nárustu nezaměstnanosti, vysokých cenách zejména energií… Jak je na tom klub po ekonomické stránce? Je 2. liga v Hodoníně nyní financovatelná, sezona zabezpečena a pokryta?

KL: Hlavně díky městu, Vítkovi a snad i díky mé maličkosti se snažíme naplnit rozpočet nejenom mužů, ale celého klubu. Je tady skupina sponzorů, kteří chtějí podporovat hodonínský hokej nejen krátkodobě, ale i v dlouhodobém horizontu. Za to jim všem patří velký dík. Ideální by bylo získat jako základ provozuschopnosti klubu nějakou velkou firmu z Hodonína nebo se vztahem k Hodonínu. To by byl jackpot pro celý region, protože hokej je v Hodoníně, při vší úctě k dalším a možná i úspěšnějším sportům, sport č.1 – což jasně dokazuje návštěvnost hokejových utkání.

MV: Tohle je prozatím velká neznámá. Věřím, že v tomhle pomůže stát a nenechá to dojít tak daleko, že budou muset kluby řešit ekonomickou krizi ukončením sezony. Klub je závislý nejen na příjmu peněz z městských dotací, ale hlavně i na sponzorech, většinou místních firmách a nedílnou součástí budou také diváci. Pokud by musely tyhle subjekty začít „šetřit“, tak to klub může poznamenat a nebude schopen dostát svým závazkům jak vůči hráčům, tak i ostatním subjektům (doprava, pronájem zimního stadionu...).

VB: To ukáže konec roku. Nicméně z mého pohledu je jasné, že bez podpory soukromého sektoru se v Hodoníně 2. liga hrát nedá, a je úplně jedno, jestli bude nebo nebude recese. Větší třetina výdajů klubu je kryta sponzory. Takže, jak bude soukromý sektor podporovat ekonomicky klub, tak bude vypadat i hokej v Hodoníně. Prozatím nemáme Hlavního, Generální podporovatele a Město včetně diváků doplňují zbylý příjem rozpočtu klubu. Účetnictví máme zcela otevřené, transparentní. Každou účetní položku pečlivě studuji, ptám se a hlídám každý pasiv i aktiv v klubu.

Do kdy jsou fixovány ceny energií a co přijde po novém roce? Jaký očekáváte další průběh?

KL: Tak to vůbec netuším. Jsme v nájmu a zatím nás vedení TEZY neinformovalo o změnách. Snad má TEZA ceny energií zastropovány.

MV: Já jsem velký optimista. Ceny energií určitě půjdou nahoru. Zimní stadion je jedním z nejnákladnějších sportovišť. Tady jsou obavy veliké, ale hokej je dle mého názoru pořád na vysokém stupni popularity jak u dětí, tak i u diváků. Bylo by to hodně smutné. Já osobně si nedokáži představit Hodonín bez hokeje.

VB: To je otázka na vedení TEZY, nicméně do konce kalendářního roku vše zůstává na stejné cenové úrovni. Je jasné, že po novém roce se cena ledu určitě zvedne. Pevně věřím, že nám pomůže město, stát, svaz a pro hokej navýšení cen nebude likvidační.

Co je cílem nového ročníku II.ligy? Ať už sportovně, ekonomicky nebo divácky?

KL: Cílem je hrát kvalitní hokej a nemít záchranářské starosti. Udržet vyrovnaný rozpočet klubu dělat vše pro to, aby fanoušci byli hrdí na svůj klub.

MV: Jednoznačně chceme hrát dobrý hokej a být hlavně v našem domácím a věřím, že divácky bouřlivém prostředí tím týmem, který bude dávat najevo soupeřům, že do Hodonína se pro body jezdit nebude. Očekávám, že diváci naše hráče poženou dobrou atmosférou a budou tím pomyslným sedmým hráčem.

VB: Přerod a přechod z amatérského řízení organizace do poloprofesionálního. Hledání nedostatků, pojmenování problémů a delegace úkolů, jejich řešení, vyhodnocení, odpovědnost. Vše chce čas. Sedne si to. Dalším úkolem je stabilizace A-mužstva. Hrát doma slušný hokej, bavit se a dotáhnout naše diváky na zimní stadion. Jsou nejen fanoušky, ale i sponzory, podporou, odměnou a zrcadlem výkonu. Proto všechny na zimní stadion srdečně zvu.

Jaký je rozpočet klubu pro tuto sezonu?

KL: Celkový rozpočet klubu je okolo 11 milionů Kč - zatím, s ohledem na energie - a aktuálně to vychází 50:50 mládež a dospělý hokej.

MV: Oproti sezoně v kraji bude potřeba rozpočet navýšit minimálně čtyř až pětinásobně. A to ještě nevíme, co s tím udělají energie.

VB: Odhaduji to cca na pět až šest milionů na muže. Částka se v čase mění. Je to živá hmota, viz. ceny energií atd.

Ceny vstupného se drží pod imaginární stokorunovou hranicí. Bylo toto cílem?

KL: Ano, bylo. Hledali jsme opravdu velmi pečlivě a porovnávali jsme hodnotu toho, co můžeme nabídnout a co za to můžeme očekávat. Tak snad fanoušci budou spokojeni, co za své peníze dostanou.

MV: Cena byla stanovena adekvátně kvalitě mužstva. Lidé mají hokej rádi a určitě to pro ně nebude nad jejich finanční možnosti.

VB: Ano, byl to záměr. Děláme něco jako divadlo. Hokejový zápas, to jsou dvě a půl hodiny zábavy, pokřikování, emocí. Lístky na muzikál nebo divadlo stojí neporovnatelně více a zážitek předáváme divákovi stejný. O hokeji se v Hodoníně mluví. Je to sport číslo jedna.

A-tým čeká celkem dvacet domácích utkání. Jakou očekáváte návštěvnost a co je potřeba ještě dořešit a na čem je potřeba ještě pracovat?

KL: Signály jsou jasné – mezi fanoušky jsou velká očekávání, co nabídne nováček 2. ligy. Barometrem je předváděná hra a pokud bude dobrá hra, přijdou výsledky. A když budou výsledky, bude zaplněný zimní stadion. Musíme nabídnout odpovídající servis pro fanoušky, TEZA instalovala nové turnikety, celkem je jich šest, včetně bočních vchodů. Dospělý hokej chceme dělat pro návštěvy celé rodiny. Nový maskot „Baníček“ se těší hlavně na děti, bude ho plný zimák. Chystáme kromě tomboly i různé soutěže o pauzách a tak dále. Chceme nabídnout odpovídající občerstvení a taky kulturní prostředí pro všechny. Před sezonou jsme kalkulovali s průměrem 1000 fanoušků na zápas. Mým přáním je 1400 na zápas a pokud by se šlo do play-off, tak 1800 fandů na zápas. Je to výzva a věřím v naše fanoušky.

MV: Návštěvnost je vždy přímo úměrná výkonnosti mužstva. Věřím, že nás v sezoně nepotkají omezení v podobě Covidu. Pracovat se bude celou sezonu. Jsme nováčkem ve 2. lize a chceme fanoušky a diváky nalákat nejen výkony hráčů v co největším počtu na náš stadion.

VB: Mým velkým přáním a úkolem je zvednou návštěvnost a nadšení pro hokej v Hodoníně. Polovina kapacity návštěvnosti hlediště bych považoval za úspěch. Na čem pracovat? Na to je málo řádků. Ale tady nám nejvíce pomohou výkony našich kluků v áčku. Výsledky týmu a předvedená hra přitáhnou diváky více než plakát u zastávky. Prohrát se může, ale na ledě se musí nechat vše.

Klub podpořila řada obchodních subjektů, je vidět rovněž prezentace podpisů smluv hráčů u partnerů klubu na klubovém webu i na sociálních sítích. Jak snadno nebo těžce se shání finanční prostředky pro hokej v Hodoníně a jak pomáhá Město Hodonín?

KL: Všeobecně to není jednoduché, ale kdo to má dnes jednoduché? Město se snaží, všechna čest. Problém Hodonína je ale koncepce sportu. Tady budu trochu sobec – porovnávat náklady na hokejistu a některé jiné sporty nebo kroužky je diametrálně odlišné. Jen pro porovnání - například slovenská Skalica dává na hokejovou mládež 140 tisíc euro ročně, to je několikanásobně víc než v Hodoníně. Po volbách je vedení města stabilizované, tak snad se koncepce sportu v Hodoníně dočká změn a diferenciace sportů.

VB: Jelikož za toto jsem přímo odpovědný já, tak můžu zodpovědně říct, že je to těžké. Ale umím s tím pracovat. Město dotuje ledy, dotuje chod mládežnického i mužského hokeje – doufám, že dokážeme, že jsme sport č. 1 v Hodoníně, co do počtu návštěvnosti obyvatel a reprezentace města. Městu Hodonín ale musím rovněž poděkovat, každá koruna se počítá, i když bychom byli samozřejmě rádi, kdyby byla podpora Města vyšší.

Jaký je Váš sen a cíl pro tuto sezonu? Ať už pro mládež nebo dospělé?

KL: Dostat děti ke sportu a pohybu, nejlépe k hokeji, a to v co největším počtu. Mládežníkům bych přál, aby se po sezoně mohli podívat do zrcadla a říct si: „Dal jsem tomu maximum a sezona byla úspěšná“. No a mužům – áčku i béčku - přeji plné bouřící tribuny a postup do playoff.

MV: V mládeži jsou to určitě nábory. Bez dětí nemůžeme hokej dělat a hokej se dělá pro děti. Opět budou v sezoně dvě akce Pojď hrát hokej. Letos bychom tuto akci chtěli pojmout trochu jinou formou, ale to bych předbíhal. U dospělých v obou týmech chceme hrát důstojnou roli a probojovat se do playoff.

VB: Nechť jsme spokojeni sami se svým výkonem, ať už sportovním, klubovým nebo pracovním. Netřeba příliš hovořit. Někdy je lépe méně mluvit, ale dělat více činů. Pracujme a pojďme se společně radovat. Až se za rok ohlédneme dozadu, řekněme si, že jsme pro to udělali vše a nemáme se za co stydět. A až na konci sezony potkám přátele, kamarády, partnery, sponzory, fanoušky… bude mi stačit jediné, když mi řeknou: „Díky, Vítku“.

další články
Dorost fantastickým finišem srovnal zápas s Opavou, v nájezdech však byli úspěšnější Slezané
U16
2.12.2022

Třetí kolo nadstavby Regionální dorostenecké ligy proti sobě svedlo týmy SHKM a Opavy. Baník v zápase dvakrát vedl, tři ...
Drtiči ve Znojmě nechali vše! Nad Orly dokonce vedli, domácí ale čtyřmi góly v řadě duel otočili na svou stranu
A-Tým
30.11.2022

Baník šel na ledě neohroženého lídra východní skupiny do vedení, když se v přesilovce trefil Aleš Dufek. Domácí však do ...