Kubo, s Březinou jste se potkali podruhé v sezoně a opět to bylo pořádně napínavé utkání. Proč myslíš, že vám hra právě tohoto soupeře příliš nesedí?

Určitě to bude díky tomu, že jsou to vesměs samí mladí kluci, kteří bruslí a snaží se hrát hodně do těla. Jenom to občas přehánějí.

Soupeř hodně staví hru na důrazu. Není ale tvrdosti od hráčů Sokola v některých chvílích možná až příliš?

Je pravda, že už v tom prvním zápase toho bylo docela dost. Před včerejším zápasem jsme zaslechli, že už se to zlepšilo, ale já si toho nějak nevšiml (směje se).

První třetina branku nepřinesla, po změně stran ale domácí dvakrát během minuty skórovali. Změnili jste něco na své hře, nebo jste dál věřili stanovené taktice?

My jsme se snažili hrát celý zápas tak, jak jsme si řekli před utkáním v kabině a věřili jsme, že to dotáhneme do vítězného konce.

Na důležitém obratu ve druhé třetině ses podílel dvěma přesnými zásahy. Jak bys své gólové zásahy okomentoval?

Oba dva góly padly v podstatě stejně. V přesilové hře, kdy mi to Kuča (Zdeněk Kučera, pozn. red.) dvakrát nahrál před branku a se štěstím to tam padlo.

V poslední třetině přetahovaná pokračovala. Březina třikrát dotáhla jednobrankové manko. Přijít třikrát během jedné třetiny o náskok asi není úplně příjemné…

Příjemné to určitě nebylo, ale na střídačce jsme se podporovali a věřili jsme, že to zvládneme a že vedení 6:5 už udržíme.

Poslední minuty byly hodně nervózní. Osobní tresty vyfasovali domácí Tomáš Buhaj, Zdeněk Kučera a Michal Kuba. Bylo to jen vyústění toho, jak tvrdé a vyhrocené bylo vlastně celé utkání?

Určitě ano. Ono se to stupňovalo a bylo otázkou, kdy a kdo to začne. Myslím si, že na tom měl velkou zásluhu i pan rozhodčí.

V závěru utkání ses i ty sám dostal do křížku s Dominikem Cívkou, o co v té situaci šlo?

Dohrál tam zbytečně našeho obránce. Když jsem tam přijel, tak se rozčiloval, nadával a dal mi jednu ránu. Pak vzal nohy na ramena a ujel na druhou stranu, to bylo asi tak všechno.

Dres Březiny už pár zápasů obléká Petr Pokorný, s nímž jsi odehrál v dresu SHK Hodonín téměř 250 zápasů. Takové setkání se asi neobešlo bez nějakého pošťuchování…

Jasně, že se to neobešlo bez štengrování, ale po zápase jsme si dali pivo a pokecali.

Hokejisté Březiny hrají svá domácí utkání v azylu na novém stadionku ve Vyškově. Pamatuješ si na starý vyškovský stadion? A co říkáš na tento nový hokejový stánek?

Starý stadion si trošku vybavuji, vím, že v poslední době už nebyl zrovna v dobrém stavu. Nový stadion vypadá dobře, byl jsem mile překvapený. A na to, jak malé kluziště to je, se tam nehrálo špatně.

V posledních čtyřech zápasech ses trefil šestkrát. V sezoně jsi zaznamenal už 12 branek a s úspěšností 24,5 % jsi druhým nejefektivnějším střelcem týmu (za Davidem Janásem - 28,3 %). Vypadá to, že se s postupujícím časem cítíš na ledě lépe a lépe…

To se dělají už i takové statistiky? (směje se). Já nevím. Je pravda, že se snažíme všichni hrát každý zápas co nejlépe a chceme se neustále zlepšovat, tak snad to tak bude pokračovat i dál.

První polovina sezony je za námi. Pro tebe, stejně jako pro spoustu dalších spoluhráčů, je to první rok v krajské lize. Jak zatím hodnotíš úroveň a kvalitu soutěže?

V lize je každý zápas úplně jiný, ale celkově to hodnotím pozitivně, i v této soutěži se najdou kvalitní hráči, kteří tým dokáží zvednout.

V dosavadním průběhu sezony jste zatím zapsali jen čtyři porážky. Která z nich tě nejvíc mrzí?

Nejvíc mě určitě mrzí nadílka ve Velkém Meziříčí. To byl zápas opravdu jako v hororu. Modlil jsem se, ať už to skončí, nebo ať přeruší zápas (směje se).

V posledním domácím utkání roku hostíte Kroměříž, které máte také co oplácet. Co bude potřeba změnit oproti zápasu, který jste na konci září odehráli na Hané?

Je pravda, že v Kroměříži nám ten zápas taky vůbec nevyšel. My se budeme snažit navázat na poslední zápasy a doufám, že body zůstanou doma.

Děkuji za rozhovor.