SHKM Hodonín
Inventura #7 - Jakub Sajdl: Jsem strašně rád, že jsem toho mohl být součástí
Inventura #7 - Jakub Sajdl: Jsem strašně rád, že jsem toho mohl být součástí
A-Tým
1.5.2019

Když se na konci minulé sezóny začal skládat nový A-tým SHKM, byl Jakub Sajdl jedním z prvních jmen, o které mělo nové vedení zájem. „Po dlouhé době se něco v Hodoníně vyhrálo a já jsem strašně rád, že jsem toho mohl být součástí.“ Devětadvacetiletý odchovanec hodonínského hokeje po krátkém uvažování přijal nabídku a stal se jednou z týmových opor. „Věřil jsem, že se udělá super kolektiv a že by to mohlo fungovat,“ říká zkušený centr v sedmém pokračování posezónního pořadu INVENTURA.

autor:
Petr Svoboda
Sdílejte článek
 

Kubo, je to již měsíc od vašeho výborného závěru sezony. Jak se odstupem díváš na finálovou sérii? Co bylo jejím zlomovým bodem?

Samozřejmě na to pořád rád vzpomínám, celé playoff mělo svoje kouzlo. Zlomovým bodem byl poslední zápas ve Velkém Meziříčí. Když jsem vstoupil na led a viděl jsem, kolik fanoušku nás přijelo podpořit, věděl jsem, že se to muselo zlomit. Bylo naší povinností na ledě nechat všechno a vyhrát.

Přitom konec minulého ročníku vůbec nenapovídal tomu, jaké hokejové šílenství by se mohlo v Hodoníně opět probudit. Jak to celé začalo? Jaká byla tvá první zkušenost s A-týmem SHKM?

Začalo to někdy koncem dubna, když jsem se sešel s Peťou Uřičářem a Martinem Vyrůbalíkem u kofoly (smích). Oni mi řekli, jaké byly plány a jestli bych toho rád byl součástí. Kluky znám už dlouho, takže jsem věděl, že to bude mít nějaký cíl a že se tomu budou věnovat na sto procent, takže tam nebyl důvod odmítnout.

Když tě Martin Vyrůbalík oslovil, přemýšlel jsi nad svou účastí dlouho nebo se jednalo o okamžité rozhodnutí?

Určitě to chvilku trvalo. Já jsem ani nevěděl, jestli budu chtít ještě hrát hokej, ale díky manželce a klukum, kteří do toho šli taky, jsem se rozhodl, že to ještě zkusím.


Čím tě zaujala myšlenka nového týmu? Respektive, co bylo rozhodujícím faktorem toho, že jsi se také přidal?

Zaujalo mě to, že máme pomoct mladým hráčům, pro které se mužstvo vytvořilo, protože za posledních pár let, tady bohužel mladí moc šancí nedostávali a končili s hokejem. Myslím si, že pokud to někdo dělá deset nebo patnáct let, měl by tu šanci dostat a potom už je to jen na něm, jak se s tím popere. Rozhodující faktor byl určitě to, že do toho šli i kluci jako Pešák, Kuča, Poles, Kouba a jiní. Věřil jsem, že se udělá super kolektiv a že by to mohlo fungovat.


S jakým očekáváním ses stal členem týmu. Měl jsi alespoň přibližnou představu o soupeřích a kolikátí byste se mohli umístit?

Viděl jsem myslím dva zápasy, když jsme se byli podívat před rokem v Uherském Ostrohu, ale popravdě jsem nevěděl, do čeho jdu. Ze začátku sezóny jsem si říkal, že by bylo fajn se dostat aspoň do play off. Potom se to zlomilo a začalo se dařit. Říkal jsem si, že semifinále by bylo na první rok paráda, no a nakonec jsme to dotáhli až do vítězného konce (smích).

Kádr se mohl začít skládat až poměrně pozdě. Jak probíhala příprava na tento ročník?

Trénovali jsme myslím třikrát týdně, pokud si vzpomínám. Je pravda, že účast byla všelijaká, takže bylo těžké někdy poskládat alespoň dva týmy na fotbal (smích), ale nakonec jsme se připravili dobře a v playoff to bylo znát. Byly zápasy, které jsme dohrávali na dvě pětky a zvládli jsme to.

Klub si okamžitě získal velkou fanouškovskou podporu, která se v průběhu sezóny stupňovala. Čím dokázal váš tým přitáhnout fanoušky do ochozů stadionu?

Myslím si že to bylo tím, že ten hokej hrajeme jen pro zábavu. Hráli jsme srdíčkem a to lidi ocení. Nikdo netušil, kolik jich přijde na první zápas. Byli jsme strašně překvapení, a to, že každým zápasem začalo chodit víc a víc lidí nás strašně motivovalo a hnalo dopředu. Za to jim patří velký dík.

S velkou většinou hráčů jsi už v dřívější době hrál. Bylo to v něčem odlišné?

Odlišné to bylo určitě v tom, že jsem po dlouhé době viděl kluky hrát s úsměvem. Že našli zase tu chuť hrát a za něco bojovat.


Úvod sezóny ukazoval, že by váš premiérový ročník mohl být velmi úspěšný. Byly tady nějaké myšlenky na finále už v prvních měsících?

Myslím, že to by si nikdo tak brzo netroufnul říct. Nevěděli jsme ani, kolik nás bude chodit na další zápasy, a jak to vůbec bude. Pro nás byl hlavní cíl se dostat do playoff a snažit se dojít co nejdál

Pak zde byla ona jedinečná série jednadvaceti výher v řadě. Zažil jsi někdy něco podobného? Zdálo se, že už nemůžete ve zbytku sezóny prohrát…

Takovou serii jsem zcela jistě ještě nezažil. Kdybychom do konce sezóny neprohráli, bylo by to už moc (smích). Ve spoustě zápasů jsme dotahovali ve třetí třetině a se štěstím jsme je otočili.

Byl zde nějaký soupeř, který ti úplně nevyhovoval?

Nebyl jsem zrovna nadšený z Březiny, protože zápasy s ní mi připomínaly více americký fotbal, než hokej.

Většinu sezony jsi odehrál se Zdeňkem Kučerou a Andym Jajcayem po boku. Bodově se vám dařilo, dávali jste i důležité branky. Jak se ti se spoluhráči hrálo?/p>

S Kučou už jsem hrával dřív, takže jsem věděl, co od něj očekávat a myslím si, že on věděl to samé o mně. S Andym jsme si na začátku sezony řekli, co od něj chceme. Myslím si, že odehrál dobrou sezonu a že se výkonnostně zvedl. Samozřejmě ještě musím vzpomenout Tomíčka (Jakub Tomi, pozn. redakce), který se nám tam vystřídal, jak v útoku. tak v obraně. Klobouk dolů před ním. Ukázal, že hokej hrát umí. Otázka je, jestli to příští rok nezkusí taky v bráně.


Dokážeš si vybavit nejhorší a naopak nejlepší momenty ročníku?

Oba dva jsou spojené s Velký Meziříčím. Nejhorší moment byl urcite první vzájemný zápas. To byl špatný sen a já se modlil, ať už je konec. Nejlepším momentem byl určitě poslední zápas sezóny. Takovou atmosféru jsem snad ještě nezažil.

V playoff jste byli až do finálové série celkem suverénní. Posledních pět zápasů sezóny pak ukázalo správný souboj dvou nejlepších týmů ligy. Jak jste tyto momenty prožívali?

Já si myslím, že jsme si finále všichni užili. Byly to vyrovnané zápasy, mělo to dobrou úroveň. Lidi chodili, jak na domácí, tak na venkovní zápasy, kde vytvořili fantastickou atmosféru, myslím že na to budeme všichni dlouho vzpomínat.

V závěru to pak muselo být velké zadostiučinění…

Byla to pro nás taková třešnička na dortu za celou sezonu. Já tomu pořád nemohl uvěřit. Po dlouhé době se něco v Hodoníně vyhrálo a já jsem strašně rád, že jsem toho mohl být součástí.


Před rokem v květnu se ti narodil syn Adam. Viděl už nějaké tatínkovy zápasy?

Ano, manželka ho na pár zápasu vzala. Pro mě to byl parádní pocit.

Kombinovat hokej na nižší úrovni s rodinou a prací není nic lehkého. Jak jsi to zvládal? Máš doma podporu?

Je to samozřejmě těžší, ale naštěstí se hrálo jen o víkendu a nebyly moc dlouhé výjezdy, takže se to dalo přežít. Manželka mě v hokeji podporuje. Za to jí moc děkuji.

Rozloučení se sezonou proběhlo tak, jak to má být - dohromady s fanoušky. Akce se konala v Restauraci Rybářská bašta, která patří tvému tchánovi. Prý jsi měl největší strach z toho, že budeš muset na druhý den uklízet…

Myslím si, že akce se povedla. Přišlo i pár fanoušků, což nás samozrejme potěšilo. Potom jsme si všichni pěkně zazpívali, pokecali a oslavili trofej. S úklidem jsem samozřejmě trochu pomohl. Nebylo to tak strašné. Zažil jsem i větší nepořádek (smích).

Jaké máš plány na další sezónu?

Ještě to neřeším, uvidím časem. Teď si chci užívat rodiny a volna.

Za necelé dva týdny začíná Mistrovství světa v Bratislavě. Jak to vidíš se šancemi českého týmu?

Těžko říct, ale doufám, že budou hrát co nejdýl. Medaile by nebyla špatná, ale když jsem viděl sestavy ostatních týmu, budou to mít těžké.

Chystáš se nějaká utkání navštívit nebo budeš sledovat jen z domova?

Jestli budou ještě nějaké lístky, určitě bych se chtěl jet podívat. Jestli to nevyjde, budeme s klukama fandit někde v hospodě.

Sledoval jsi letošní ročník NHL? Co si myslíš o zástupcích českého hokeje v nejvyšší hokejové soutěži na světě?

Když mám čas, podívám se alespoň na sestřihy zápasu, jak se našim klukum dařilo atd… Nemáme tam tak velké zastoupení, jako před lety, ale líbí se mi, že mladí kluci, jako je Pastrňák a Vrána, se sezónu od sezóny zvedají a dělají reklamu českému hokeji.

Děkuji za rozhovor.



Inventura

• Inventura #1 - Jan Prčík: Touha něčeho dosáhnout byla v mužstvu obrovská

• Inventura #2 - Martin Vyrůbalík: Lepší zakončení první sezony jsme si ani nemohli přát

• Inventura #3 - Karel Lidák: Stále bojujeme se stejnými věcmi, zejména s financováním

• Inventura #4 - David Polesný: Když jsem viděl, jak si kluci balí věci, věděl jsem, že o to nechci přijít

• Inventura #5 - Petr Peš: Fanoušci pro nás byli hnacím motorem

• Inventura #6 - Zdenko Kotvan: V žádném případě nelituju, že jsem se vrátil!

další články
Splnil úkol od agenta, sestříhal video a uspěl na draftu. Paráda, těší Radka Kučeříka
Rozhovor
3.7.2019

Krátce po draftu NHL, který byl předminulý týden, se ve čtvrtek konal výběr zahraničních talentovaných hokejistů pro tým...
Obránce Radka Kučeříka si v draftu CHL vybral tým Saskatoon Blades!
Info
28.6.2019

Hodonínského odchovance a mládežnického reprezentanta, který v posledních letech hájí barvy brněnské Komety, si na celko...
Realizační týmy SHKM pro sezonu 2019-20
Info
27.6.2019

Letní příprava všech kategorií hokejového klubu SHKM Hodonín je u konce. Před pár dny jsme fanouškům přinesli informace ...
Stravování mladých sportovců #5: Tuky
Info
26.6.2019

Vedle sacharidů, se kterými nás MUDr. Marie Skalská seznámila v minulých dílech, jsou dalšími základními složky potravy ...