„Třídenní přípravný kemp ve Slaném. Tam jsme se všichni sešli a měli jsme celkem čtyři tréninky na to, abychom se sehráli. V rámci přípravného kempu proběhlo i společné focení. Ve Slaném na mě poprvé dýchla ta atmosféra reprezentace. Po kempu nás čekal odlet do New Yorku a odtud ještě osmihodinová cesta do Potsdamu, kde jsme měli jako hokejisté svou vesničku. Ještě než samotný turnaj odstartoval, měli jsme čas na aklimatizaci a srovnání se s časovým posunem. Zároveň jsme měli další tři dny jen tréninky a další čas na to se s klukama sehrát a dostat do krve systémové věci, které po nás chtěli trenéři.“

„Velké plus pro mě bylo, že se mnou na Univerziádu odjel i můj blízký kamarád Matěj Novák, se kterým jsem prošel všechny mládežnické kategorie v Kometě Brno. Oba jsme z toho, že jedeme spolu, byli nadšení. Trochu jsme si díky tomu připomněli časy z juniorských let v Brně.“

„Zároveň v ženském týmu byla i Klárka Jandušíková. Spolu trénujeme u Filipa Košeckého v Brně v jeho gymu. Skvěle nás na akci a po celou sezónu připravoval a my mu takhle poslali alespoň vzkaz z Ameriky. Navíc bych chtěl podotknout, že Klárka získala s holkama bronzové medaile! Teď je nominovaná na ženské mistroství světa. I za ni bych tedy chtěl poděkovat Kofymu za jeho přístup a práci, kterou s námi měl.“

„Součástí každé Univerziády je i slavnostní zahájení samotné akce. Připodobnil bych to slavnostnímu zahájení klasické Olympiády, kdy je součástí programu i čestné kolečko pro všechny výpravy. Zde jsem si poprvé uvědomil, o jak velkou akci se jedná a kolik práce se skrývá za samotnou organizací. Zájem o slavnostní zahájení byl totiž i ze strany veřejnosti. Čestné kolečko před vyprodanou Herbs Brook Arenou je jedním ze zvláštních okamžiků akce. Zároveň máte možnost se potkat s ostatními účastníky a reprezentanty z jiných sportů a zemí na jednom místě.“

„Univerziády se účastnil i můj spoluhráč z HC Masaryk University, za kterou občas nastupuju. Patrik Vašíček měl to štěstí, že v Americe slavil zrovna narozeniny. S klukama jsme mu nechali připravit v kuchyni dort a společně mu popřáli. I to ukazuje, jak dobrou partu jsme v rámci akce měli.“

„Velkým překvapením pro mě byl servis, který nám připravil český realizační tým v naší šatně. Vždy krásně nachystaná šatna, ať už bylo před zápasem nebo tréninkem. Český tým nám zajistil i non stop lékařskou a fyzio péči, takže kdykoliv byl nějaký problém, byli tu pro nás. To jsem do té doby nikde nezažil. Cítil jsem se jako profík.“

„Takhle vypadala olympijská vesnička v Lake Placid.“

„Odehráli jsme kvalitních pět zápasů. Konkrétně se Švédy, Japonci, Lotyši, Kanadou a Ukrajinou. Vstup do turnaje se nám vyvedl suprově. Bohužel pro nás jsme ale prohráli na nájezdy s Lotyši, následně s vítězem celé Univerziády Kanadou a v nejdůležitějším zápase, kdy nám šlo o všechno a soupeři o nic, i s Ukrajinou. Když se zpětně podívám na rychlý sled zápasů a kvalitu soupeřů, jako ostudu to osobně nevnímám. Zklamání určitě bylo, mysleli jsme na medaile. Kvalita mužstva tomu také odpovídala, ale někdy to prostě nevyjde. Takový je sport. Vždyť třeba Kanada měla ve svém týmu 5 borců, kteří byli draftováni do NHL.“

„Pro mě byl o trochu speciálnější zápas s Japonci. Dal jsem v něm totiž svůj historicky první gól v reprezentaci a dokonce i v sezóně 2022-23. Ten gól jsem si prostě šetřil na speciální chvíli. Moc gólů nedávám. I proto to pro mě bylo velké zadostiučinění, když se to povedlo. Pamatuju si, jak za mnou přijel Mates Novák a hned mi gratuloval, dokonce mi nechal schovat puk, za to mu moc děkuju.“

„Jak už jsem říkal, Univerziáda je i o lidech, které na ní potkáte. O lidech z jiných zemí. My jsme se hodně skamarádili s kluky z Jižní Koreje. Měli jsme možnost se s nimi potkávat ve společenské místnosti, kde jsme si mohli zahrát pinec, Playstation, různé společenské hry nebo koukat na hokej. Na památku jsme si s nimi vyměnili i nějaké oblečení.“

„Na zakončení celé akce a zároveň při finálovém zápase jsme seděli řadu nad kluky z Číny. Byli to rychlobruslaři. Moc anglicky neuměli, ale nějak jsme se domluvili. S těmi jsme si také vyměnili mikiny a udělali pár fotek na památku.“

„Univerziáda byl velký zážitek a odvezl jsem si z ní spoustu zážitků. Ještě více jsem ale vděčný za to, že jsem mohl poznat kluky, se kterými jsem hrál, více osobně. Vždy jsem proti nim nastupoval buďto v juniorských kategoriích nebo jsme se následně potkávali v rámci 2. ligy. Přátelské vztahy, které jsme si vytvořili, a společné zážitky, ty nám totiž vydrží navždy.“