Filipe, vítám Vás v Hodoníně. S Vyškovem, jste vloni zažil parádní jízdu, která skončila až v semifinále. Proč jste se rozhodl kývnout na nabídku sportovního manažera Baníku Martina Vyrůbalíka?

Děkuji za vřelé přivítání. Abych řekl pravdu, tak velkou roli v tom, že jsem se rozhodl přijmout nabídku přestoupit do Hodonína, sehrála dojezdová vzdálenost a také moje práce.

První kontakt mezi Vámi a Martinem Vyrůbalíkem proběhl už někdy v dubnu. Tehdy jste ale ještě nabídku nepřijal. Nakonec jste si ale plácnuli až v polovině prázdnin...

Je to tak. První kontakt ze strany pana Vyrůbalíka proběhl už po konci sezony. Tehdy přestup do Baníku, vzhledem k mé práci, nedával mně ani klubu velký smysl. Od té doby se mé pracovní vytížení dost změnilo, tak jsem se rozhodl, že nabídku příjmu. Navíc do Hodonína mezitím přestoupil i můj dlouholetý kamarád Vojta Dobiáš.

Zimní Stadion Václava Nedomanského pro Vás není neznámým místem. V sezoně 2019-20 jste nastoupil ke dvěma utkáním za SHK Hodonín. Moc času na poznávání města jste ale asi tehdy ani teď zatím ještě neměl, viďte?

Město zatím prozkoumané nemám. Věřím ale, že mě ním brzy spoluhráči provedou.

Jak již zaznělo, před pár týdny podepsal smlouvu s Baníkem Vás loňský spoluhráč a dobrý kamarád Vojtěch Dobiáš. Probírali jste spolu nabídku stát se Drtičem?

Dobi je můj velký a dlouholetý kamarád. Známe se už od přípravky a prožili jsme spolu hodně srandy. Určitě jsme to spolu probírali.

Na vyškovské soupisce bylo v minulé sezoně víc hráčů s větší či menší hodonínskou minulostí. Koneckonců i trenér Konečný strávil na střídačce SHK jednu sezonu. Byla při vzájemných zápasech s Baníkem cítit v kabině větší motivace než proti jiným soupeřům?

Určitě byla a docela velká. Zápasy proti Hodonínu byly vždy vyhrocené z obou stran a to nejen na ledě ale na tribunách. Ty zápasy měly pokaždé šťávu a velký naboj.

Vám osobně se na Drtiče dařilo. Nastoupil jste do osmi utkání, ve kterých jste k jedné asistencí přidal i tři branky - včetně dvou v rozhodujícím čtvrtém osmifinále. Jak s půlročním odstupem vzpomínáte na sérii Vyškov – Hodonín?

I když to bylo první kolo, byla pro nás série s Hodonínem fyzicky i psychicky určitě nejnáročnější z celého playoff. Myslím si, že se ve všech čtyřech zápasech bylo na co dívat.

Nakonec jste byli krůček od finále s „neporazitelným“ Znojmem. V sérii s letňanskými Letci jste vedli 2:1 na zápasy, nakonec jste ale 2:3 prohráli. Projevila se obrovská zkušenost pražského týmu nebo už v závěru prostě po náročné sezoně došly síly?

Letňany hrály hodně podobný styl hokeje, jako my. Nemyslím si, že by nám došly síly, rozhodující byly přesilové hry, které Letňany dokázaly proměnit.

Pokud se nepletu, hrál jste často a pravidelně oslabení. Je defenzivní hra něco, co by se dalo nazvat Vaší silnou stránkou?

Měl jsem v týmu tuto roli a snažil jsem se ji plnit co nejlépe to šlo. Jestli bych to považoval za svou silnou stránku, to nevím. Sám sebe nerad hodnotím.

Při pohledu do Vašich statistik je vidět, že umíte jak vystřelit, tak nahrát. Kdybyste byl v dobré střelecké pozici, ale Váš spoluhráč by mohl zakončovat do odkryté branky – vystřelíte, nebo spíš přihrajete?

Určitě bych nahrál. Mám rád, když se hraje pěkný kombinační hokej. Přeci jenom je nahrávka rychlejší než hráč a podle mého se na to i lépe dívá.

V dresu Baníku se v příští sezoně nepotkáte jen s Vojtěchem Dobiášem, ale také s Adamem Bachánkem. Všichni tři jste v sezoně 2017-18 hráli za zlínský extraligový starší dorost. Jak se na znovuobnovenou spolupráci se „starými“ parťáky těšíte?

Na kluky se určitě těším! S Vojtou i s Adamem se dobře známé a už teď vím, že si v sezoně užijeme spoustu srandy a věřím, že i na ledě to nám i celému týmu bude šlapat.