Baník zvládl čtvrté finále a vynutil si pátý rozhodující zápas. Velký obrat třetí třetiny odstartoval svým gólem obránce Dominik Směřička, který už 56. vteřině poslední části srovnal na 2:2. „V kabině jsme si řekli, že nemáme co ztratit a že do toho musíme dát veškerou sílu, kterou máme. Řekli jsme si, že když nás přišlo podpořit tolik skvělých fanoušků, tak je nemůžeme zklamat,“ říká šestadvacetiletý hodonínský zadák.
Dominiku, poslední domácí zápas sezony jste zvládli a vyrovnali jste finálovou sérii na 2:2. Takové rozloučení se s fanoušky musí člověka určitě potěšit…
Jo potěšilo. Chtěli jsme se s fanoušky rozloučit vítězně a poděkovat jim za podporu, kterou nám celou sezónu dávali.
Po dvou třetinách jste prohrávali těsně 1:2, jak probíhala přestávka před poslední dvacetiminutovkou?
V kabině jsme si řekli, že nemáme co ztratit a že do toho musíme dát veškerou sílu, kterou máme. Nechtěli jsme se nikam hnát a zbytečně otevírat obranu, ale naštěstí se nám podařilo srovnat hned po nástupu do poslední třetiny. Řekli jsme si, že když nás přišlo podpořit tolik skvělých fanoušků, tak je nemůžeme zklamat.
Nástup do závěrečné části vám vyšel skvěle a už po 56 vteřinách se ti povedlo vyrovnat. Navíc v oslabení. Taková sólo akce se nevidí každý den…
Lepší start do poslední třetiny jsme si přát nemohli. Vybojoval jsem puk u nás v rohu, chtěl jsem ho jen vyhodit k nim do třetiny, protože jsme hráli oslabení. Bohužel jsem ale trefil protihráče, který se dobře postavil na mantinel. Naštěstí se ale puk vrátil ke mně a trochu se mi otevřel prostor. Tak jsem puk vyvezl do středního pásma, kde jsem pak nabral rychlost a zavezl jsem to až k nim do třetiny. V první třetině jsem měl podobnou situaci, ale šel jsem přes hráče do kličky, která mi nevyšla, a byl z toho zbytečný protiútok. Tak jsem si řekl, že to tentokrát jenom zavezu do rohu a budu zdržovat, ale viděl jsem, že Sajgon (Jakub Sajdl, pozn. red.) jede se mnou do útočného pásma. Chtěl jsem mu to nahrát před bránu, ale trefil jsem jen protihráče, od kterého se to odrazilo do brány.
David Janás s Markem Lindnerem vám pak zařídili dvoubrankový náskok, závěr zápasu byl ale ještě hodně náročný a dramatický…
Na střídačce jsem celou třetinu cítil, že jsme všichni věřili tomu, že ten zápas ještě otočíme v náš prospěch. Když dal Hrášek (David Janás, pozn. red.) vedoucí gól na 3:2, tak už jsem o tom nepochyboval. Konec byl sice ještě dramatický, ale stáli za námi super fanoušci, kteří nás celou sezónu ženou dopředu a jsou naším větrem v plachtách, takže jsme se semkli jako tým a ten konec už jsme společně ubránili.
Na zápas přišla nejvyšší návštěva sezony. A atmosféra byla chvílemi doslova elektrizující…
Nevím, jak bych to popsal… naši fanoušci jsou prostě famózní! Bavil jsem se po třetím zápase série s Ostrohem s trenérem z Moravských Budějovic a ten mi říkal, že ještě neviděl, aby na zápas Krajské ligy přišlo tolik lidí. Myslím, že můžu mluvit za celou kabinu a říct, že fanouškům patří VELKÉ díky za celou sezónu, protože když se nám zrovna nedařilo a potřebovali jsme podpořit, tak to byli právě oni, kteří nás nakopli.
Za posledních měsíc jste odehráli už deset zápasů, playoff je po poklidném tempu základní části celkem zběsilé. Máte před posledním zápasem sezony ještě nějaké zbytky sil?
Playoff je vždycky náročné, ale zároveň je to vrchol sezóny, na který se těšíme už od srpna. V neděli tam jedem bojovat za město Hodonín a věřím, že za námi budou zase stát skvělí fanoušci, kteří nám potřebnou sílu dodají.
Děkuji za rozhovor.
