Adame, vítám Vás v Hodoníně. S jakými očekáváními do Baníku přicházíte?

Děkuji za přivítání. Má očekávání jsou taková, že bych chtěl hrát playoff a vyhrát tolik zápasů, kolik jen bude možné, protože soutěž je hodně vyrovnaná. Hlavní je, aby náš hokej bavil lidi, protože co jsem měl v minulé sezoně možnost poznat, tak v Hodoníně byla nejlepší atmosféra z celé ligy a hrát před takovou kulisou je krásné.

Jste odchovancem zlínského hokeje. Co říkáte na to, že Berani vloni spadli do Chance ligy a věříte, že v příští sezoně se podaří vrátit Zlínu zpět do Extraligy?

Zlín do extraligy patří. Je to hokejové město. Mám mezi Berany kamarády, se kterými trávím volný čas. Přeju jim, aby to vyšlo i když v tomto formátu soutěže je to hrozně těžké.

Do Baníku přicházíte z Valašského Meziříčí. V minulé sezoně jste tak do Hodonína jezdil jako soupeř a nastupoval jste proti svému otci, který stál na střídačce Baníku. To není úplně běžná situace. Vzájemné zápasy Baníku a Bobrů měly pro celou rodinu asi hodně velký náboj…

Byla to pro mě určitě speciální utkání, i když jsem jeden kvůli zranění musel vynechat, tak jsem si to moc užíval. Zápasy Baníku s Bobry pro mě i pro tátu měly velký náboj a celá rodina to sledovala.

Probíhalo s tátou nějaké štengrování nebo případně i sázky?

Určitě probíhalo! Byly to opravdu speciální zápasy a pokaždé jsem chtěl vyhrát. Když ale Hodonín nehrál proti nám, tak jsem v každém zápase Baníku fandil.

Teď Vás naopak čeká sezona pod vedením Vašeho otce, což jste zažil už během sezony 2020-21 během Vašeho společného působení v Trnavě. V čem jsou největší rozdíly proti tomu, když Vás vede „cizí“ trenér?

Pro mě osobně to rozdíl není vůbec. Možná jen v tom, že je na mě větší tlak, což mám rád. Beru to tak, že trenér je trenér a musím ho respektovat vždy. V Trnavě byly i zápasy, kdy jsem ve třetí třetině už třeba vůbec na ledě nebyl a budu se snažit, aby to tak teď nebylo (směje se). Umím sám uznat, když mi to v utkání nejde.

Sezonu 2019-20 jste strávil ve Švédsku. Jak jste se do Skandinávie vlastně dostal?

Byla možnost to zkusit, tak jsem nepřemýšlel a šel do toho. Hrozně moc mi to dalo. Nedávno mi děda říkal, že když jsem přijel, tak ze mě byl už někdo jiný, než když jsem do Švédska odjížděl.

Finská a švédská výchova mládeže je (asi nejen) pro nás vzorem. Jaké největší rozdíly mezi českou a švédskou hokejovou školou jste během svého pobytu ve Švédsku zaznamenal?

Je tam více prostoru na zlepšování. Každý den bývá nějaký volný led a není vůbec problém na něj jít a potrénovat. Když někdo chce, může být na ledě i čtyři hodiny denně. Také je tam zdravá konkurence díky velkému počtu hráčů.

Nabízí se i srovnání mezi švédskou Division 3 a naší 2. ligou. Jsou si soutěže v něčem podobné?

Bylo mi tehdy sedmnáct a byla to pro mě velká škola mezi chlapama. Odehrál jsem ale jen pár zápasů, takže to nemůžu nějak srovnávat a hodnotit.

A co mentalita seveřanů? Říká se, že jsou hodně chladní a nepřístupní. Potvrdíte nebo vyvrátíte tento názor?

První měsíc jsem neuměl ani slovo anglicky, takže sem moc nepokecal. Ale pak už úplně v pohodě. Kluci byli super, pomohli mi.

V minulé sezoně jste posbíral v dresu Bobrů celkem 11 kanadských bodů. Jak jste se svými výkony v loňském ročníku spokojen?

Minulá sezona byla těžká. Byl jsem dlouho zraněný a nedařilo se mi vůbec podle mých představ. I proto jsem vděčný za šanci, kterou se mi v Hodoníně rozhodli dát. Vím, že hokej hrát umím a musím to v sezoně ukázat.

Jste spíše střelec nebo nahrávač? Jaké jsou Vaše silné hokejové stránky?

Asi spíš nahrávač. Mám radost, když se povede nějaká pěkná nahrávka, ale góly dávám taky rád. A silné stránky? Zápal pro hru, bojovnost a jsem i silný na puku. Jsem posedlý vítězstvími, takže jsem schopný přijmout jakoukoli roli v týmu, každý zapas beru jako svátek a snažím se na ledě odevzdat maximum.

Jak nejraději trávíte čas, když nejste na ledě?

S kamarády rád zajdu do posilovny, zahraju si fotbal nebo tenis… prostě jakýkoliv pohyb. Ale klidně si stejně tak rád jen tak zajdu do města nebo do přírody se svým pejskem Rockym. Nemám moc rád vysedávání doma na gauči.

Děkuji za rozhovor.