Sezóna 2016/17 pro Oranjes skončila vyřazením v druhém kole playoff s týmem Vsetína, který splnil předsezónní ambice a nakonec si vybojoval místo ve WSM Lize. Někteří odchovanci však dobojovali teprve nedávno, a proto si můžeme nyní shrnout, jak se „Drtičům ve světě“ tento ročník vydařil. V prvním díle tohoto seriálu si představíme nejstarší část hráčů, jejichž kořeny jsou zapuštěny na moravském Slovácku. Všem už v podstatě sezóna skončila. Jediný, který může být letos ještě aktivní, je Michal Kempný, pakliže dostane pozvánku na Mistrovství světa.
Ačkoliv s týmovými výkony to nebylo velmi slavné, minimálně z individuálního hlediska musel být Martin Vyrůbalík rozhodně spokojen. Šestatřicetiletý obránce působil na Hané několik sezón střidavě v první lize a po postupu Mory do Extraligy se stal jedním z hlavních pilířů defenzívy. Mimo to, plní zde již druhou sezónu po sobě funkci kapitána.
Ačkoliv se Olomouci na loňský playoffový triumf navázat nepovedlo, konec základní části si odehrála celkem v pohodě a extraligovou příslušnost nakonec v zápasech playout uhájila.
Vyrůbalík byl v honu za tímto cílem opravdu rozdílovým hráčem, neboť si připsal na obránce skvělých pětadvacet bodů (6+19) v jedenapadesáti utkáních základní části, další dva pak stihl zapsat v pěti zápasech playout.
Ve Vítkovících se před sezónou kádr velmi měnil a Ostravané tak byli v očekávání, co mužstvo, pod vedením trenéra a generálního manažera Jakuba Petra, bude činit. Někteří byli možná zklamáni a mezi ně mohl patřit právě hodonínský odchovanec, centr Stanislav Balán, který po loňské dobré sezóně letos pravděpodobně zůstal i za svým vlastním očekáváním.
Balán v třiceti zápasech základní části zaznamenal o propastných dvaadvacet bodů méně než v předchozí sezóně, na čemž se mohlo podepsat také zranění, které jej připravilo o patnáct zápasů ročníku.
Náladu si následně hodonínský rodák nezlepšil ani v předkole playoff, neboť jeho Vítkovice vypadly po nadějném začátku v pěti zápasech s plzeňskou Škodovkou. Třicetiletý útočník v předkole zapsal 2 body za gól a asistenci. Jak to bude s jeho dalším působením v ostravském klubu není dosud známo.
Další Drtič v pořadí vyměnil Česko po sezóně 2014/15 za známé prostředí u našich východních sousedů a zakotvil v Bánské Bystrici, odkud si jej následně vyhlédl každoroční slovenský favorit na titul v podobě týmu HC Košice. A Šmach si vedl více než obstojně. Za svého letošního zaměstnavatele odehrál v základní části čtyřiapadesát střetů, ve kterých zapsal devatenáct bodů (1+18) a stejně jako zmiňovaný Martin Vyrůbalík hrál v defenzívě svého týmu prim.
Jako důkaz nám může posloužit neskutečná statistika +39 za pobyt na ledě při vstřelených a inkasovaných brankách při hře pět na pět. V tomto ohledu byl Šmach s obrovským čtrnáctibodovým náskokem vůbec nejlepším v celé slovenské nejvyšší soutěži a jasně tak ukazoval, proč zakotvil právě v tak ambiciozním týmu jako jsou Košice.
V playoff to ale bohužel pro jedenatřicetiletého Drtiče tak slavné nebylo, alespoň co se týče pohledu týmového. Košice velmi překvapivě nestačily ve čtvrtfinále na MHC Martin a jejich putování vyřazovací části tak skončilo po pouhých šesti zápasech.
Letošním největším smolařem byl bezesporu Petr Obdržálek. Třicetiletý křídelník byl v minulé sezóně jedním s nejdůležitějších hráčů slovenského Zvolenu a po odchodech několika hráčů měl být jedním těch, na kterých měl tým stát.
Jak se ale často stává, může nastoupit zranění, a to se stalo stalo právě Obdržálkovi. A nešlo jen tak o ledajaké problémy. V přípravném zápase jsem utrpěl otřes mozku. Pak jsem ještě dva týdny trénoval a dostavily se postkomočni symptomy. Po poradě s doktory jsem se snažil ještě chvíli hrát, ale ty zápasy už si ani nevybavuji.
Zvolenský forvard v této sezóně tak mohl zasáhnout pouze do pěti zápasů, ve kterých si připsal po gólu a asistenci. Následně se plně ponořil do léčby po těžkém otřesu. V současné době pomalu trénuji, ale některé věci při vysoké zátěži mi ještě dělají problém. Věřím ale, že příští sezónu stihnu a v přípravě na ledě už se někde objevím, dodal následně hodonínský odchovanec, který tak stále nemá jistotu, jaký pro něj další ročník bude.
V sezóně 2009/10 se pral o přední pozice bodování hodonínského SHK s legendárním Zdeňkem Juráskem. Od té doby nabrala jeho kariéra trochu jiný směr a po krátké štaci u znojemských Orlů v tehdejší první lize se přesunul do Německa, kde působí již šest let.
Poslední dvě sezóny působil devětadvacetiletý forvard v týmu EHV Schönheide 09, ale ke konci tohoto roku od Vlků přestoupil do EHC Waldkraiburg. Celkově si počínal tento ex-Drtič velmi produktivně a ve třetí nejvyšší soutěži v devětadvaceti zápasech nastřádal velmi solidních dvaatřicet bodů (14+18).
Oba týmy, ve kterých letos Vrba působil se však potýkaly s finančními problémy a proto pro něj tato sezóna byla z osobního hlediska trochu těžší. „Sezónu hodnotím pozitivně. Bohužel, v Schönheide nastala insolvence, a tak jsem se necítil jistě skrze sebe ani rodinu. Ve Waldkraiburgu to bylo z tohoto pohledu podobné, ale na rozdíl od EHV jsme Oberligu udrželi a povedlo se nám vyhrát i Bavorský ligový pohár. Bodově jsem byl spokojený, řekl třetí nejproduktivnější hráč Drtičů sezóny 2009/10.
Loni působil v kabině hodonínského A-týmu jako první centr, ale před letošní sezónou zvolil exotičtější hokejovou destinaci a přijal nabídku Marseille, týmu působícího ve třetí nejvyšší francouzské soutěži a počínal si velmi dobře.
V osmnácti utkáních základní části zapsal devět gólů a jedenáct asistencí, což mu v týmu, kde mimo něj působili další čtyři krajánci, stačilo na šesté místo v týmové produktivitě. „Sezona v Marseille pro mě byla obrovská zkušenost do života, zázemí zde bylo na výborné úrovni,“ vyjádřil se po sezóně přerovský rodák.
Zvláštností je systém playoff Divison 2. V prvním kole se hrají dva zápasy, z nichž vyjde jako postupující tým s lepším skóre. Druhé kolo poté na dvě vítězné utkání. Marseille nakonec vypadla právě ve druhém kole. Bývalý hodonínský centr ve čtyřech zápasech playoff dvakrát skóroval a pětkrát asistoval. „Ve třetí lize byli teprve druhou sezonu, takže postoupit do druhého kola playoff byl pro klub úspěch. Město bylo z části hezké ale jsou tam i místa, kam jsme raději nechodili,“ doplnil Sajdl.
Po nepříliš vydařeném Světovém poháru se bývalý obránce ruského Omsku nebo brněnské Komety přesunul podle očekávání na předem smluvenou adresu k Černým Jestřábům. Z počátku to pro Kempného vypadalo na rychlé rozkoukání, když se v podstatě ihned po konci letního kempu usadil v druhém obranném páru s veteránem Brentem Seabrookem.
Pak přišel prosinec a hodonínský rodák byl několikrát vynecháván ze sestavy, jenže, když už dostal šanci, dokázal ji chytit za pačesy, příkladem budiž dva góly ze začátku nového roku, ten druhý dokonce přišel v zápase pod širým nebem proti St. Louis Blues.
Obránce, který byl vloni hlavním defenzivním pilířem Avangardu Omsk nakonec v základní části odehrál solidní porci padesáti zápasů, ve kterých si připsal šest bodů (2+4) a jeden kladný bod za účast na ledě při obdržených a inkasovaných gólech.
S příchodem zkušeného beka Oduyi připadla Kempnému pro playoff role sedmého obránce a zapsat si první start v playoff nejlepší soutěže světa se mu tak povedlo až ve čtvrtém a posledním zápasu série s Nashvillem, které Chicago ztratilo a opustilo vyřazovací boje už v prvním kole. Michalův čas na ledě činil bezmála devět minut a všichni jsou nyní v očekávání, jestli posílí národní tým na nadcházejícím Mistrovství světa.
