SHKM Hodonín
Prezident Zeman vyznamenal Václava Nedomanského medailí Za zásluhy
Prezident Zeman vyznamenal Václava Nedomanského medailí Za zásluhy
Info
29.10.2020

Byl idolem pro několik generaci sportovních fanoušků. Kluci se chtěli ohánět s holí jako on. Pro chlapy byl frajer a hrdina. Dívkám a ženám se kromě hokejového umění zamlouvala jeho tvář, postava a šarm. Číslo 14, jež nosil na dresu, pro podstatnou část společnosti na přelomu 60. a 70. let znamenalo: Václav Nedomanský.

autor:
Karel Knap, idnes.cz
Sdílejte článek
 

Jednomu z nejlepších kanonýrů, kteří se kdy proháněli po zimních stadionech, byla ve středu udělena medaile Za zásluhy I. stupně. Stejně jako ostatní osobnosti si ji kvůli pandemii nemohl vyzvednout osobně. Zprávu o ocenění přijal v kalifornském Palm Desert, kde žije se svou paní Marcelou.

„Manželka skákala radostí, když se dozvěděla, že bychom se mohli podívat do Vladislavského sálu. Bohužel nám situace cestu do Prahy neumožnila a ceremoniál byl zrušen,“ řekl Nedomanský v rozhovoru pro MF DNES.

Uzavírá se tak období, v němž se bývalému útočníkovi, kouči a skautovi dostala řada poklon.

Odstartovalo ho přijetí do Síně slávy v Torontu (HHOF), kam vstoupil v listopadu 2019 jako druhý Čech po Dominiku Haškovi.

Následovaly slavnosti v Los Angeles a Detroitu, kde působil. Pozvali jej na recepci na českou ambasádu do Ottawy. Teď světoběžníka vyznamenali v Praze.

„Řád vnímám jako ocenění od lidí, od fanoušků, kteří si mě stále pamatují. Jejich přízeň je pro mě velice významná, až dojemná,“ tvrdí.

Nedomanský se narodil v Protektorátu Čechy a Morava. Vyrůstal v Hodoníně, v Československu budujícím socialismus. Proslavil se v dresu bratislavského Slovanu. V reprezentaci udatně bojoval v historických bitvách proti Sovětům.

Po emigraci se usadil v kanadském Torontu, kde válel za tamní Toros v lize WHA. Slavnější NHL coby východoevropský průkopník poté hrál v Detroitu, St. Louis a New Yorku. Trénoval v Německu i Rakousku. Už dlouho sídlí v Kalifornii. Přesto se na něj nezapomnělo v zemi, z níž pochází.

Například Hašek rád vypráví, jak si na něj s kamarády na pláccích v Pardubicích hráli: „Nedomanský střílí... A dává gól!“

Z dětství si vybavuje, že statný centr v lize nastupoval za Slovan proti Tesle. Má v mysli uloženou jeho branku Sovětům na zlatém šampionátu v Praze na jaře 1972.

„Jeho příjmení mi připadalo hodně chytlavé. Jako úplně malý kluk jsem si ho do hlavy zapsal jako Ledomanský. Až později jsem si uvědomil: Jo, aha, on je Nedomanský!“ vykládá Hašek.

A vybavuje si, jak „Velký Nedo“ po úprku do ciziny přestal existovat: „Najednou se o něm přestalo mluvit a psát. Ani nevím, kdy jsem zjistil, že utekl. V mančaftu prostě nebyl, nastoupil někdo jiný.“

Když loni krajana uváděli mezi hokejové celebrity v Kanadě, Hašek se rozhodl jej přivítat v HHOF osobně.

Seděli u stolu společně s další legendou Petrem Šťastným. Oprašovali dávné příhody, Nedomanský podepsal Haškovi černobílou fotku, na níž se raduje z gólu s kamarádem Jiřím Holíkem.

„S Jirkou jsem pořád v kontaktu, snažím se udržovat stará přátelství,“ říká Nedomanský, jenž ještě loni pracoval jako skaut pro Las Vegas, nyní je v penzi.

V rozpáleném Palm Desert většinu času tráví doma. Venčí psa, s obavami sleduje, jak čile se po planetě šíří koronavirus. Čte zprávy na českých webech. Diví se účastníkům demonstrací proti vládním opatřením.

Svůj vztah k rodné zemi považuje za složitý. Musel strpět řadu menších i větších křivd. Vrchnost mu nepovolila přesun z Bratislavy do Brna. Ve třiceti ho hnali na vojnu. Jeho žádosti o přestup za oceán se vysmáli: „Měl ses narodit o pár set kilometrů dál na západ.“

Po odchodu do Kanady byl odsouzen za ilegální opuštění republiky. Odebrali mu občanství, dodnes má kanadské a americké.

V Novém světě se od vlasti do značné míry odstřihl, aby se neutrápil. Po pádu železné opony se do ní občas vracel. V šestasedmdesáti stále mluví spisovnou češtinou.

Je škoda, že hokejový svaz nikdy nevyužil jeho bohatých zkušeností a úžasného přehledu. Nedomanský v minulosti pomáhal třeba slovenské reprezentaci nebo Výběru Evropy při Světovém poháru 2016.

Je škoda, že si pro metál nemohl přiletět do Prahy. Sám doufá, že se šance ještě naskytne: „Třeba to klapne za rok!“

další články
Hurááá! Po víkendu konečně obujeme brusle a vyrazíme na led!
Info
22.7.2021

Konečně jsme se všichni dočkali. Od pondělí 26. července 2021 budeme mít na Zimním stadionu Václava Nedomanského v Hodon...
Veřejná sbírka pro hokejové rodiny postižené živelní katastrofou
Info
14.7.2021

Podpora obyvatel z celé naší země je neuvěřitelná, za necelý týden darovali lidé na podporu zasažených rodin již téměř m...
Výzva pro fanoušky, rodiče, ale i bývalé a současné hráče: Pomozte nám zdokumentovat dvacetiletou historii SHKM!
Info
13.7.2021

V letošním roce slaví náš klub dvacáté výročí od založení. V rámci oslav bychom moc rádi zmapovali dvacetiletou historii...
Lékařské prohlídky 2021
Info
12.7.2021

V souladu s obecně závaznými právními předpisy a z důvodu množících se případů srdečních příhod hráčů ledního hokeje u n...