Ponořte se do příběhů hokeje na Hodonínsku – od prvních kluzišť nadšených amatérů přes vznik klubů až po slavné zápasy a osobnosti, které psaly místní historii. Tato rozsáhlá série článků přináší čtenářům novodobý přepis nejucelenější publikace o historii ledního hokeje v našem regionu. Kniha vznikla na přelomu tisíciletí, v době znovuobnovení ledních sportů v Hodoníně, a zachycuje 75 let hokejového dění na Hodonínsku, Kyjovsku i Veselsku.
Mikulčice - SK
Oddíl ledního hokeje v Mikulčicích zahájil činnost v roce 1941. Mužstvo vyhrálo bez jediné porážky II. třídu a postoupilo mezi nejlepší družstva jižní Moravy. Z šesti zápasů mělo aktivní skóre 33:13. Tehdejší kádr hráčů tvořili: Blahoslav Pinda, Jaroslav Medus, Rostislav Pacejka, Svatopluk Pacejka, Ladislav Bolfík, Rostislav Komásek, Jaroslav Straka, Emil Pavka, Miroslav Smolík, brankář František Zvědělík.
V roce 1944 vyhrály Mikulčice mistrovství Slovácka a postoupily do takzvané extratřídy, kde tehdy hrály také hrály Slovácká Slávie Uherské Hradiště, SK Hodonín, SK Luhačovice a Uherský Ostroh.
V letech 1945–60 vykazovalo mužstvo střídavé úspěchy a oddíl ledního hokeje několikrát přerušil činnost pro nedostatek ledu v důsledku mírné zimy. V padesátých letech se přitom projevovala snaha o vybudování vlastního kluziště.
To oddíl začal budovat na takzvaném těšickém pastvisku na sokolském pozemku, ale neosvědčilo se. Písečný podklad neudržel vodu a tak se hokej vracel zpět na „Hliníček“.
V roce 1960 Mikulčice sestoupily z II. B do III. třídy. Činnost oddílu skončila v roce 1962, když tělovýchovná jednota nemohla udržet vlastní hřiště v období mírných zim. Objevily se sice snahy o jeho znovuobnovení v roce 1965, narážely ale na finanční potíže, vysoké náklady na vybavení mužstva a placení hodin na zimním stadionu v Hodoníně.
(pramen: Svatopluk Rutar, kronikář)
ℹ️ Text i všechny použité fotografie pocházejí z knihy Osudy hokeje na Hodonínsku (2005), kterou vydalo Okresní sdružení ČSTV Hodonín. Publikace je na webu shkmhodonin.cz zveřejněna se souhlasem autorů Ivo Cencingera a Eduarda Mezery. Jakékoli další šíření obsahu bez jejich výslovného souhlasu není dovoleno.
