Marku, zapsali jste v semifinále první vítězství. Překvapil vás Ostroh něčím?

Neřekl bych, že nás Ostroh překvapil. Víme, že jsou na domácím ledě silným mužstvem a před svými fanoušky se o to budou chtít poprat. Mě osobně spíš překvapil vývoj celého utkání.

Dostali jste se rychle do vedení, stejně rychle jste ale o dvoubrankový náskok přišli. to Jak probíhala první přestávka? Byla v kabině bouřka, nebo naopak ticho?

Ticho určitě nebylo (směje se).Zachovali jsme se ale jako tým, uvědomili jsme si, že se nám v playoff nemůžou stávat takové výpadky ke konci třetiny. A už vůbec že se nesmíme soustředit na každý výrok rozhodčího. Uklidnili jsme se a do druhé třetiny jsme si šli pro gólové vedení zpátky.

Kdy se podle tebe utkání lámalo?

Utkání se začalo lámat asi po vyrovnávacím Kočově (Zdeněk Kučera, pozn. red.) gólu ze samostatného nájezdu. Stav se vyrovnal na 3:3, prakticky se začalo nové utkání od nuly a bylo to spíše o psychice, který z teamů bude mít větší zodpovědnost. Po častém přerušování hry to začalo vřít i mezi střídačkami. Nenechali jsme se vyprovokovat od domácí střídačky a kotle fanoušků. Tady si myslím, že se utkání zlomilo, když jsme zůstali všichni pohromadě a začali jsme si více věřit.

V zápase byla udělena spousta trestů. Jak moc vyhrocené derby to bylo?

Jak říkáš - je to derby. A ještě k tomu v playoff, kde si ani jeden z týmů nedá nic zadarmo. Myslím si, že fakt, že první dvě třetiny se odehrávaly dvě hodiny, taky o něčem svědčí. Tresty za hráčskou lavici, tresty ve hře, šarvátky a slovní přestřelky, to k tomu prostě patří. Je to vyhrocené od první do poslední minuty zápasu.

Z jedenácti branek padly jen dvě za rovnovážného počtu. Vypadá to, že početní výhody budou v sérii důležitým faktorem…

Určitě. Početní výhody jsou v tu chvíli obrovskou šancí skórovat a změnit výsledek. Naše první góly padly ve čtyřminutové přesilovce, když jsme otevřeli skóre zápasu z jedné přesilovky a v pokračující přesilovce jsme zvýšili na 0:2. Došlo ale i na nás a soupeř ukázal, že i oni jsou v přesilových hrách silní na puku a dokáží početní výhody taky využít. Byl to první zápas v semifinále, my se musíme do dalších zápasů ponaučit a nesmíme dávat soupeři možnost přesilových her, protože si troufám tvrdit, že při hře pět na pět jsme lepším celkem.

O jednu z gólových tref Baníku ses postaral i ty. Jak se gól na 3:6 zrodil?

Bylo to v přesilovce pět na čtyři, kdy jsme si s Tominem a Vencou (Tom Polák a Michal Venclík, pozn. red.) řekli, že nebudeme nic zbytečného vymýšlet a budeme střílet. Zrodilo se to hodně rychle. Podařilo se nám vybojovat puk, posunul jsem ho k mantinelu na Vencu, který přehrál kotouč na modrou, kde stál Kamil (Rýpar, pozn. red.) a ten mě perfektní střelou našel před branou. Nastavil jsem hůl a tečoval za záda brankáře.

Na tribuny ostrožského stadionu dorazilo více než osm stovek fanoušků. Co říkáš na prvního semifinále atmosféru?

Určitě je fajn pro každého hráče hrát před zraky tolika fanoušky. Jak domácí tak nás hnali fanoušci kupředu po celý zápas. Ne malé množství fanoušků z Hodonína nás přijelo podpořit i ve všední den, čehož si nesmírně vážíme a chtěl bych za celou kabinu vám fanouškům poděkovat. A doufám, že ta správná atmosféra teprve přijde na druhý a třetí semifinálový zápas v Hodoníně a návštěvnost bude ještě větší.

Jak si užíváš své první dospělé playoff v kariéře?

Je to nepopsatelné. Vždycky jsem se chodil dívat na kluky jako Pešák, Kuča, Sajdlík, Kouba, Zdenko a další, na tribunu, jak se jim daří v playoff v minulých sezonách. A když jsem teď s nimi součástí týmu, jsem za to vděčný. Je to moje vůbec první playoff, takže si ho užívám, jak nejvíc to jde. Při nástupu na led před zahájením zápasu mám husí kůži a ten pocit je opravdu nepopsatelný. Co se týče hry, je to úplně něco jiného než v základní části. Bojuje se o každý kotouč, každá střela je nebezpečná. Povzbuzujeme se na střídačce a každý vstřelený gól si náramně užíváme.

Děkuji za rozhovor.