Filipe, včera ses dočkal prvního gólu v dresu Baníku. Jak jsi celou akci viděl ze své pozice?

Celou dobu jsem si hledal volné místo, kde by mi kluci mohli přihrát a já mohl vystřelit. Nakonec se mi puk odrazil přímo před bránu a já už jen zakončil.

I z tvé následné reakce bylo vidět, že ti branka udělala velkou radost. Jaký to byl pocit, když puk zapadl pod břevno?

Měl jsem z toho obrovskou radost. Už předtím jsem měl několik šancí, které jsem bohužel nevyužil, takže jsem byl opravdu rád, že mi to tam konečně spadlo. Doufám, že jsem to prolomil (směje se).

Chvíli po tvé trefě jste mohli přidat i další gól při oslabení, ale Adam Polách trefil bohužel jen spojnici…

V oslabení se nám podařilo ujet a vytvořit situaci dva na jednoho. Já jsem přihrával a Poli trefil břevno, k dorážce mi chyběly jen centimetry. Bohužel to bylo takové to „nedáš – dostaneš“ a soupeř hned vzápětí skóroval. Nebylo to nic příjemného, ale i to k hokeji patří. Naštěstí to nebyl rozhodující moment zápasu.

Jak bys celkově zhodnotil zápas s Hanáky?

Zápas byl hodně vyrovnaný. V první třetině gól nepadl, ale šance byly na obou stranách. Měli jsme dlouhou přesilovku, kterou jsme bohužel nevyužili. Ve druhé třetině jsme dali tři rychlé góly, které nás uklidnily, ale soupeř brzy odpověděl dvěma trefami. Naštěstí jsme ještě přidali dva góly a zápas dotáhli do vítězného konce i zásluhou skvělého výkonu našeho gólmana.

Vypadá to, že sis s klukama na ledě rychle sedl a do hry dobře zapadl. Jak se ti hrálo po boku Ondry Peška a Adama Polácha?

S Ondrou a Adamem se mi hraje skvěle. Jsou to výborní kluci, se kterými jsme si rychle sedli. Jsem rád, že mě mezi sebe vzali, a věřím, že s dalšími zápasy se naše spolupráce bude dál zlepšovat a přidáme i nějaké góly.

Jak tě mezi sebe vzali kluci v kabině? Cítíš se tu už jako doma, nebo si na nový tým a prostředí ještě trochu zvykáš?

Kluci v kabině jsou super. Hned mě vzali mezi sebe a pomohli mi zapadnout. Zázemí i lidi v klubu jsou skvělí, všechno funguje. Ještě si trochu zvykám, ale díky nim a fanouškům je to tady fakt fajn.

Sleduješ druhou ligu i jako divák? Měl jsi o Baníku nějaké povědomí ještě dřív, než jsi k nám přišel?

Upřímně, druhou ligu jsem dřív moc nesledoval. Spíš jsem věděl, jak hraje Valmez. Baník jsem tolik neznal – spíš můj táta, který chodil na zápasy Vsetína, když dřív proti Baníku hrával. Je to přece jen dál, a ani by mě nenapadlo, že si tady jednou zahraju. O to víc jsem rád, že ta šance přišla.

Do Baníku docházíš vypomáhat ze vsetínské juniorky. Jsi za tuhle možnost rád?

Určitě ano. Jsem moc rád, že si můžu zahrát i mužský hokej a že se to většinou nekryje se zápasy na Vsetíně. Každý zápas, který můžu odehrát, beru jako cennou zkušenost a snažím se ho maximálně užít.

Je pro tebe náročné přepínat mezi juniorským a dospělým hokejem?

Nemyslím si. Do každého zápasu jdu naplno, ať hraju tady, nebo na Vsetíně. Hokej je pořád hokej – člověk musí makat a odvést maximum.

Vsetínská juniorka má parádní vstup do sezóny a vede tabulku. Daří se i tobě osobně, patříš k nejproduktivnějším hráčům týmu. Jak bys zhodnotil dosavadní výkony mužstva i svou formu?

Je fajn, že nám to teď jde, ale je to hlavně o týmu. Každý maká naplno, ať je na ledě kdokoliv, a to je podle mě důležité. Hrajeme jako parta, a to je znát. Velký podíl na tom mají i trenéři, kteří nás skvěle připravují a drží pohromadě. Jsem rád, že se mi daří, ale bez kluků a trenérů by to tam určitě tak nepadalo.

Jaké máš osobní cíle pro letošní sezónu – ať už ve Vsetíně, nebo tady v Baníku?

Mým cílem je jít do každého zápasu naplno, postupně se zlepšovat a pomáhat týmu k vítězství – ať už na Vsetíně, nebo tady v Baníku.

Kdyby ses měl fanouškům trochu víc představit – jaký jsi typ hráče a jsi stejný na ledě i v soukromí?

Na ledě jsem spíš typ, co chce hrát hokej, ne se prát. Snažím se hrát technicky a být platný pro tým. V soukromí jsem podobný.

Máš nějaký vzor, hráče, od kterého se snažíš něco převzít?

Nemám vyloženě jeden vzor, ale sleduju hráče v NHL, jak se pohybují, jak přemýšlejí na ledě, a snažím se od nich něco přiučit.

Na zápasech Ligy juniorů bývá přece jen spíš komornější prostředí, zatímco v Hodoníně je na zápasech Baníku atmosféra vždycky bouřlivá. Jak se ti hraje před takovou kulisou?

Tady je rozhodně víc diváků než na juniorských zápasech (směje se). Ale mně to vůbec nevadí – spíš naopak. Hraje se mi před nimi ještě líp. Atmosféra je tady skvělá a zápasy si opravdu užívám.