Aleši, na začátek se musím zeptat na věc, která se nabízí – zažils někdy podobný obrat, jaký jste předvedli včera v Břeclavi?

Nějaké obraty jsem samozřejmě v kariéře zažil, ale otočit utkání ze stavu 1:4 na 5:4 za tak krátkou hrací dobu, to jsem popravdě ještě nezažil.

Dlouhou dobu jste se ale na ledě celkem hledali. Trenér Kuba to hodnotil slovy, že jste byli všude a zároveň nikde. Co vaší hře v prvních dvou třetinách chybělo?

První dvě třetiny tam chybělo úplně vše. Nasazení, střelba, kombinace… jednoduše jsme se nemohli dostat do herní pohody a optimální souhry. Myslím, že se na tom projevila absence většího počtu hráčů, jelikož lajny nebyly blposkládané tak, jak jsou kluci zvyklí a sehraní. A především pak - v Břeclavi se nehraje nikdy úplně dobře. Je tam hrozně široké a dlouhé kluziště. Někdy si tam připadám jak v zimě na zamrzlém Písečném rybníku, jak je to velké.

Břeclav udeřila vždy dvěma slepenými góly. Nebyl problém i v koncentraci?

Ano, i v koncentraci byl problém. Není přece možné, abychom v prvních třech minutách třetí třetiny dostali dva góly, ještě k tomu takové. To si potom v kabině o přestávce nemusíme ani nic říkat, protože pak jsme na tom ledě jak nazdárci.

Posledních patnáct minut jste soupeře de-facto nepustili z jejich pásma. Věřili jste i za stavu 4:1, že se zápasem ještě dokážete něco udělat?

Věřit se musí vždy! Tím, že stav 4:1 byl na začátku třetí třetiny, věděli jsme, že máme de-facto celou třetinu na to s tím něco udělat.

V čase 52:43 snížil Matěj Charvát na 4:2 pro Lvy. Co se v tu chvíli dělo na vaší střídačce?

V tu chvíli u střídačky pronesl Pešák (Petr Peš, pozn. red.) větu: „Dejme jim rychle třetí gól a oni se z toho po*erou!“ Ten náš matador s číslem 40 a céčkem na dresu měl pravdu (směje se).

Když pak Petr Peš srovnal na 4:4, chybělo do konce poslední třetiny 147 vteřin. Chtěli jste v tu chvíli zápas dovést do prodloužení, nebo jste byli v takové euforii, že jste chtěli zápas urvat v základní hrací době?

Tohle už byla naprostá euforie. Naše formace šla na led a přiznám se, že už nevím kdo, ale někdo řekl: „Hrajeme na vítězství!“ tak jsme do toho šli.

A povedlo se. Dvanáct vteřin před třetí sirénou jsi překonal Krále v domácí brance a skvělý obrat byl na světě. Jak vypadala rozhodující akce zápasu tvýma očima?

Šli jsme na buly, které jsme prohráli. Sjeli jsme se s Džarvisem a Mikesem (Matěj Charvát a Róbert Mikéska, pozn. red.) u Jirky Sedláka, který s námi šel na led místo Andyho Jajcaye. Řekli jsme Jirkovi, ať napadá a zkusí vybojovat puk, protože na tuhle úlohu není lepší hráč, než je právě Jirka. Jirka byl za brankou v souboji s břeclavským hráčem a puk najednou klouzal před bránu směrem mezi kruhy. Měl jsem k němu nejblíž a hned z otočky jsem vystřelil… a povedlo se. Obrat byl na světě.

Fanoušci vám fandili celý zápas, i když jste prohrávali o tři branky. Budu se asi opakovat, ale podpora, kterou od kotle máte, je doslova neutuchající…

Stejně jako se opakuješ ty, musím i já. Tohle je prostě neuvěřitelné! Hodinu a půl před zápasem jsem se šel před zimák rozcvičit a tam se už řvalo „Už jsme tady!“ Do toho nějaká malá pyrotechnika, která jen blikala - žádné dělobuchy. Já vím, že se to nesmí, ale jak říká Ondřej Novotný: „Sr*t na to.“ Chci moc poděkovat všem fanouškům za to, co od začátku sezony předvádí a doufám, že jim to vydrží až do úplného konce sezony. Protože spolu jsme nejsilnější. Ještě jednou všem moc děkujeme!

Po nějakém čase sis včera zopakoval úspěšnou spolupráci s Petrem Pešem a očividně to je jako jízda na kole – nezapomněli jste na to…

Máš pravdu, nezapomněli. I když jsme spolu hráli jen jednu třetinu a nic extra jsme nepředvedli (směje se), tak to bylo super. S Pešákem se hraje skvěle. A to nejen mě, ale myslím, že každému, kdo s ním nastoupí. Je to Pan hráč.

V posledních čtyřech zápasech sis připsal do statistik deset kanadských bodů a vyhoupl ses do první desítky ligové produktivity. Vypadá to, že roční vynucená pauza je snad už zapomenuta. Jak se momentálně na ledě cítíš?

Kanadské body jsou sice hezké, ale letos tady máme důležitější cíl než nějaké individuální statistiky. Takže mě těší hlavně každé vítězství za tři body. A když tomu pomůžu gólem nebo nahrávkou, tak je to jen takové plus. Jinak se cítím zápas od zápasu lépe. Začátek jsem z mého pohledu neměl podle svých představ. Tak snad už to bude jen lepší (směje se).

Máte za sebou dva těžké zápasy s týmy z čela tabulky, o víkendu míříte na Valašsko za dohrávkou prvního kola. Brumov je naopak se sedmi body předposlední. Největší úkol bude asi jasný – nepodcenit soupeře…

Přesně tak. Hlavně tam nesmíme jet s tím, že jsou předposlední v tabulce a půjde to samo. Věřím ale, že se teď během týdne připravíme a odehrajeme tam z naší strany skvělý zápas.

Děkuji za rozhovor.